Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

WOLF: Cena hypo(ne)jistoty

Názory

  16:12
Cena jistoty je otázka, na kterou neumíme jednoznačně odpovědět. Trh to však dokáže. Přesto se čeští poslanci při schvalování zákonu o spotřebitelském úvěru počátkem června rozhodli tento „problém“ vyřešit a taxativně určili, kolik bude maximální splátka při předčasném splacení hypotéky.

Situace, kdy si kupujeme jistotu a platíme za ni konkrétní částku, jsou běžné. Chcete si například zajistit pokoj v hotelu za výhodnější cenu na několik týdnů dopředu? Bez problémů, avšak s drobnou podmínkou. Když nedorazíte, zaplatíte stejně.

Banky se budou muset znárodnit, tvrdí nejdéle sloužící český bankéř

Anebo si přejete zafixovat si směnný kurz koruny vůči vybraným měnám? Není problém, stačí si koupit měnovou opci a zaplatit opční prémii.

Podobných případů by bylo možné vyjmenovat bezpočet. Hypoteční trh nevyjímaje. I zde si mohou zájemci o úvěr na bydlení zajistit pevnou cenu na pevně stanovené období. A v případě, že dohodnutý splátkový kalendář nedodrží, zaplatí pokutu.

Teď ale na jinak konkurenční trh „vstoupili“ zákonodárci. Prostřednictvím nového zákona o spotřebitelském úvěru zavedenou praxi mění, pokud to tedy ještě nezvrátí Senát. Banky by podle tohoto zákona měly limit na výši pokuty za předčasné splácení pouze do hodnoty 50 tisíc korun. Cílem zákonodárců je zamezit situacím, kdy předčasné splacení úvěru vyjde dráže, než kdyby majitel hypotéky splácel podle dohodnutého kalendáře.

Zastropování ceny jistoty pro banky lze podpořit v případech, kdy se držitel hypotéky dostane do obtížné finanční situace, například kvůli úmrtí člena rodiny, rozvodu apod. Ostatně to byl i původní záměr nového zákona. Jenže pozměňovací návrh poslance Václava Votavy umožnil předčasné splacení s omezenou sankcí i lidem, kteří se bez závažného důvodu rozhodnou po dvou letech nemovitost prodat. Jedním z argumentů je, že opatření podpoří mobilitu na trhu práce.

Je namístě se ptát nejen na to, zdali omezení sankcí za předčasné splátky mobilitu lidí posílí, ale také na to, jestli ji má nuceně podporovat soukromý sektor, nadto za situace, kdy stát zdaňováním prodeje nemovitostí či vysokým zdaněním ceny práce mobilitu spíše brzdí.

Vyčíslování ceny jistoty

Otázkou také je, zdali úpravy platebních podmínek mají být předmětem regulace, či přirozeného konkurenčního boje. Vždyť přinejmenším dvě menší banky svým klientům již v současnosti umožňují splatit hypotéku zdarma jen s podmínkou, že v případě, že si lidé převedou hypotéku jinam, ještě než skončí fixace, zaplatí odstupné.

Ostatně je to právě regulace, která přináší stále větší sbližování nabídky jednotlivých domů. Mají se banky skutečně jen lišit cenou a bojovat výší úrokové sazby? Nebudou nakonec potrestány právě ty banky, které kvůli své velikosti nemohou stlačit marži tak jako ti největší hráči? Jen tři největší banky – Česká spořitelna, Komerční banka a Hypoteční banka – mají 80 procent trhu.

Nemůže dojít náhodou k tomu, že některé banky se časem na poskytování hypotéky „vykašlou“ a soustředí se na jiný produkt a dojde k takzvané komoditizaci, a tím pádem k oslabení konkurenčního boje na bankovním trhu, kterého se všichni obávají? Nemůže pak v důsledku menšího trhu dojít ke zvýšení sazeb?

Rozhodně nemusí, ale podobná bohulibá opatření jako to, které schválili poslanci a teď jde do Senátu, tomu nahrávají. Není to tak dlouho, co v rozhovoru pro LN prohlásil nejdéle sloužící bankéř v Česku Jiří Kunert, že se „celý sektor bude muset jednou znárodnit, protože mizí šance, jak tento byznys dělat výnosně“.

Otazníků je přitom více. Výhodnost limitace nákladů předčasného splácení se plně projeví držitelům hypoték nad částku pět milionů korun. Maximální sankce činí již avizovaných 50 tisíc korun. Průměrná výše úvěrů na bydlení je ale nižší. Podle Hypoindexu jde o 1,9 milionu korun.

A komu tím prospějete?

Navíc většina lidí čerpá hypotéku proto, aby si mohli pořídit vlastní bydlení, a svévolné předčasné splácení již po dvou letech u nich nepřichází v úvahu. Dodatečné náklady bank ale ponesou všichni klienti, kterým hypotéky mohou podražit.

Proč stát zároveň bojuje proti spekulacím s nemovitostmi podmínkou v podobě osvobození od daně z příjmu a povinností vlastnit nemovitost až na pět let, a tudíž nevyžaduje stejnou lhůtu pro předčasné splacení hypoték? Jak kontraproduktivní je snaha centrálních bank podporovat úvěrování ekonomik téměř za každou cenu, avšak na druhé straně regulacemi banky stále více brzdit?

Zákonodárci by měli nejprve hledat odpovědi na tyto otázky, než se pokusí vyčíslovat cenu jistoty pro banky za dodržování splátkových kalendářů ze strany klientů.

Autor: