19. dubna 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Xenofob, antisemita a neonacista Bartoš.‘ Zvažte zákaz jeho strany, vyzvala soudkyně

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 125Diskuse
Adam B. Bartoš na prvomájové demonstraci v roce 2016. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Adam B. Bartoš na prvomájové demonstraci v roce 2016. | foto: Yan Renelt, MAFRA

PRAHA Jako xenofoba, antisemitu a neonacistu popsal soud Adama B. Bartoše v čerstvém rozsudku, v němž se vypořádal s jeho veřejnou aktivitou. Potrestal ho za jeho veřejná vystoupení, články a publikační činnost, jimiž se opakovaně dopouštěl trestných činů z nenávisti. Soudkyně také vyzvala stát, aby zvážil zákaz Bartošovy strany Národní demokracie. Případ však ještě projedná nadřízená instance, protože se Bartoš odvolal.

„Projev obžalovaného a s ním spojené aktivity se vyznačují rasismem, antisemitismem, negováním spáchané genocidy a podněcováním agresivity a nenávisti vůči ostatním osobám pro jejich rasu, náboženství, ale i například pro jejich etnický původ či sexuální orientaci,“ stojí v rozsudku, který Obvodní soud pro Prahu 1 vypravil minulý týden a jejž má server Lidovky.cz k dispozici.

Soud v mimořádně rozsáhlém verdiktu, čítajícím 75 stran, velmi podrobně rozvádí, v čem se Bartoš provinil proti zákonu. Rozsudek účtuje s jeho veřejnými projevy včetně vystoupení na demonstracích od května 2013 do července 2016, v nichž někdejší novinář, publicista a také předseda Národní demokracie verbálně útočil na Židy, popíral holocaust a xenofobními výroky se opíral do uprchlíků především muslimského vyznání.

„Ze strany obžalovaného se i ve vztahu k islámu jedná o často dezinformační kampaň, která má mezi lidmi rozšiřovat strach ze všech, kteří se k tomuto náboženství hlásí, a podpořit rasistické a agresivní teze obžalovaného o všech migrantech a o nutnosti se s těmito slovy obžalovaného vetřelci vypořádat i se zbraní v ruce,“ píše se mimo jiné v rozsudku, pod nímž je podepsaná soudkyně Pavla Hájková.

Antisemitismu se Bartoš dopustil především svou publikační činností, která zahrnuje vydání autorských knih Zpověď: jsem antisemita? či Obřezaná republika: T.G. Masaryk a Židé, titulu Přednášky o holocaustu: Sporné otázky pod křížovým výslechem odsouzeného německého popírače holocaustu Getmara Rudolfa nebo knihu Páni a otroci 20. století – Světová židovská konspirace rumunského antisemity Traiana Romanesca.

‚Zásadní despekt vůči Židům a jejich národu‘

Zmíněné zahraniční tituly zpochybňují holocaust, popírají existenci plynových komor a podsouvají židům snahu o spiknutí s cílem ovládnout svět. Na podobných tezích Bartoš vystavěl i své autorské knihy. „V knihách obžalovaného lze spatřovat zásadní despekt k Židům a jejich národu a snahu o šíření konspirací o tajném židovském spiknutí za ovládnutí světa a škodlivosti tohoto národa,“ stojí v rozsudku.

Do Bartošova antisemitismu zapadá i jeho status na sociální síti Facebook z července 2016, v němž glosoval úmrtí nositele Nobelovy ceny míru Elieho Wiesela. Podle příspěvku „je na světě o jednoho lháře a podvodníka méně.“ Wiesel přitom přečkal internaci ve vyhlazovacích táborech Březinka a Buchenwald, jeho svědectví se posléze stalo jedním z klíčových v rámci osvěty o zvěrstvech holocaustu.

Adam B. Bartoš na demonstraci v roce 2016.
Adam B. Bartoš chce politiky potrestat „trestem nejvyšším“

Aby soudkyně podtrhla závažnost Bartošových nenávistných projevů vůči Židům, v rozsudku se pustila do rozsáhlého historického exkurzu o holocaustu, jeho nezpochybnitelné existenci a hrůzném odkazu. Vedle toho soudkyně poznamenala, že extremisty typu Bartoše může pohánět přezíravost demokratických režimů vůči jiným než nacistickým válečným zločinům a že v tomto smyslu se musí měřit všem stejně. 

Bartoš postavil svou obhajobu především na tom, že naplnil své právo na svobodu slova. Soudkyně proti tomu postavila závěry Evropského soudu pro lidská práva, že tato svoboda není bezbřehá. „Obžalovaný se tedy nemůže dovolávat svobody slova, jelikož ji prokazatelně zneužil k šíření rasismu, antisemitismu, negování spáchané genocidy a podněcování k agresivitě a nenávisti vůči ostatním osobám,“ napsala.

Sedm skutků a tři trestné činy

Bartoše odsoudila za sedm skutků, které kvalifikovala jako hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, dále popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia a nakonec podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Bartoš si za to vyslechl dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební lhůtou, během níž má na něj dohlížet probační úředník. Rozsudek padl v lednu, Bartoš se na místě odvolal.

Bartošovy výroky

Rozsudek nad Adamem B. Bartošem obsahuje i jeho slovní výpady vůči uprchlíkům i Židům, které soud shledal jako trestné. Přinášíme některé z nich:

„Nehodláme se nechat zmasakrovat profesionálními černými zabijáky, nebudeme přihlížet tomu, jak tato amorální špína ničí naší zemi."

„Střílet do nich. Tohle nemá s uprchlíky nic společného. Buď zařvou oni, nebo my. Jsem pro první variantu.“

„S těmi barbary, kteří se na nás valí, si to vyřídíme, můžeme začít tyčemi, ale bylo by dobré se zprofesionalizovat."

„To není trestné popírat holocaust.“

„V celém západním světě vedlo židovstvo intenzivní tajnou kampaň na získání vedoucích míst ve všech důležitých oblastech a svými médii vytrubovalo, že Židé jsou všude ti nejlepší.“

„Dokonce bylo v mnoha případech dokázáno, že antisemitské incidenty velice často vymýšlejí a realizují sami Židé, aby se pak mohli prezentovat jako oběti.“

„S klientem ladíme argumenty pro odvolání, tak by v tuto chvíli bylo předčasné se k tomu detailněji vyjadřovat,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz Bartošův advokát Robert Cholenský, proč se nechce k argumentaci rozsudku podrobně vyjádřit. Nicméně neodpustil si drobnou poznámku. „Mám z toho dojem, že je to takový aktivistický rozsudek,“ zhodnotil závěry soudkyně Hájkové.

Cholenského poznámka možná směřovala k samému závěru rozsudku, v němž soudkyně vyzvala stát, aby zvážil omezení činnosti Bartošovy partaje Národní demokracie. „Toto politické těleso vystupuje jako militantní a nenávistně zaměřený subjekt, kdy činnost a a proklamace členů se často zásadním způsobem příčí devizám a základům demokratického právního státu,“ uvedla.

Návrh na zrušení strany ze zmíněných důvodů může podat jen vláda. V minulosti už takto Nejvyšší správní soud rozpustil dvě podobně zaměřené, tedy nacionalistické a rasistické subjekty: Dělnickou stranu a Národní stranu. „Vláda musí předložit důkazy, které svědčí o tom, že je v zájmu demokratické společnosti takovou politickou stranu buď pozastavit, anebo zrušit,“ přiblížil serveru Lidovky.cz princip rozpouštění strany advokát Tomáš Sokol, který zastupoval vládu při rušení právě Dělnické strany.

  • 125Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky