* LN Napsal jste několik knih o Balkánu. Jaký je podle vás největší současný problém těchto zemí?
Myslím, že kvůli ekonomické krizi a recesi, kterou vidíme v západní Evropě, je největším problémem fakt, že posilují ty síly, které nechtějí jihovýchodní Evropu a zejména západní Balkán v Evropské unii. Balkánské země ale na sobě tvrdě pracují, ať již úspěšně či neúspěšně. A navíc mezi sebou spolupracují v mnoha oblastech, například Chorvatsko a Srbsko, což bylo vzhledem k historii ještě nedávno nepředstavitelné. Demonstrují EU, že vstup do ní berou vážně. Jenže v západní Evropě si zase říkají, když škrtají v rozpočtech: Chceme opravdu tyto země uvnitř bloku? Kdyby tento názor převážil, byla by to pro balkánský region obrovská katastrofa. Narostly by sociální problémy, korupce, organizovaný zločin a mohlo by to vést i k mnohem závažnějšímu konfliktu. Také by to ale byla obrovská porážka pro celou Evropu.
* LN Jakou mají balkánské země perspektivu? Co třeba pokud jde o nezávislé Kosovo?
Pokud jde o specifické téma Kosova, z jasných náznaků z Bělehradu vidíme, že ve spolupráci s Evropskou unií, konkrétně Catherine Ashtonovou (ministryní zahraničí EU – pozn. red.), dochází k určitému posunu v srbské pozici. Srbové si uvědomují, že když se chtějí dostat do Evropy, musí dospět k dohodě o Kosovu. Hned po červencovém rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu dal Bělehrad najevo, že chce s Evropskou unií, pokud jde o Kosovo, spolupracovat. Myslím, že se tedy posouváme k nějakému kompromisnímu řešení, které bude přijatelné pro obě strany. A to je velmi dobré. Pak je tady opravdu důležitá věc, ke které došlo za posledních pár let. Je to fantastický příběh, který není moc známý veřejnosti. Před dvěma lety byla odpálena bomba v autě chorvatského novináře Iva Pukaniče z týdeníku Nacional. Pukaničova vraha hledali vyšetřovatelé jak v Chorvatsku, tak v Srbsku, Černé Hoře či Bulharsku. Výsledkem té spolupráce bylo, že chytili jednoho z největších zločinců na Balkáně, Sretena Jociče zvaného Joca Amsterdam. Byl sice v Bělehradě, ale předali ho Chorvatům. Chorvatské a srbské zpravodajské služby také podepsaly memorandum o porozumění, připojila se i Bosna a Makedonie. Domluvily se, že si budou vyměňovat informace o citlivých tématech. To je věc, o které byste si před 15 lety nemysleli, že může nastat. Je to obrovský krok vpřed.
* LN Když jste mluvil o Srbsku a jeho směřování do Evropské unie, je tu stále jedna důležitá věc – dopadení Ratka Mladiče. Myslíte si, že bude chycen?
Ano, dopadnout ho musí. Ale oni teď nevědí, kde je, ztratili jeho stopu. Mohli ho ale chytit již dříve. Upřímně, mohli ho mít už Američané v roce 1995, ale báli se to udělat. Takže to nejsou jen Srbové, kdo něco pokazil. Teď ho ale Bělehrad musí předat Haagu a to je velký problém. Rád bych ho viděl dopadeného co nejdříve, aby už tato kapitola skončila.
* LN Problémem Balkánu byl vždy organizovaný zločin. Změnilo se něco za poslední roky?
Nejdříve celkově, o co v těchto zemích jde. Balkán byl vždy, pokud jde o organizovaný zločin, tranzitním bodem pro zboží a služby. Ty směřují do jediné oblasti – do západní, ale i střední Evropy. Je to otázka poptávky. Jsou to tito Evropané, kdo chce spát s prostitutkami, chtějí drogy a utrácejí za ně velké peníze. Takže když mluvíme o organizovaném zločinu, není to jen o Balkánu, ale také o nás. Aby zde zločinnost mohla lépe a snadněji fungovat, musí mít kriminálníci vliv i na vlády. A to je to opravdové nebezpečí pro Balkán. V některých zemích vidíme, že se korupce a organizovaný zločin dostaly až do nejvyšších politických pater. Pozitivní na tom nyní je, že už se to vyšetřuje, zabývají se tím novináři i policie. Organizovaný zločin tu ale zůstává stále velmi přítomný, je to vážný problém. Ale ve srovnání s dobou před deseti lety existuje opravdová snaha s tím něco udělat. To je ta změna. Samozřejmě tu stále zůstávají určité slabé články, o tom není pochyb, jde například o Kosovo, Albánii a Černou Horu.
* LN V Kosovu je to tedy stále stejné, nebo se po jeho osamostatnění něco zlepšilo?
V zemi bují šedá ekonomika, nezaměstnanost často dosahuje až 70 procent. Samozřejmě se nedá říkat, že všichni Albánci jsou zloději, to je absolutní nesmysl, ale ta ekonomika nefunguje a měla by. Navíc status Kosova je stále nejasný, některé země EU tento nový stát stále neuznaly. Prioritou by ale určitě v této zemi měla být ekonomika.
* LN Když mluvíme o organizovaném zločinu, jsou v něm nějaké nové trendy?
Tady došlo k velkým změnám. V souvislosti s finanční krizí přišel kolaps obchodování s bílým masem i pašování drog. Šlo to dolů o několik procent a příčina je jednoduchá. Máme recesi, lidé už nemají tolik peněz, které by mohli utrácet za sex s prostitutkami či za drogy. Kde ale vidíme obrovský nárůst? V množství kybernetických zločinů.
* LN Co konkrétně spadá pod kybernetickou kriminalitu?
Zaprvé existuje to, co já nazývám „snadno dostupné ovoce“ – to jsou kreditní a debetní karty. Lidé si nezákonně zjišťují jejich čísla a PIN a pak díky nim vybírají peníze v bankomatech. Často jsou to velmi organizované skupiny. Pak jsou tu více sofistikované akce. V Británii, Spojených státech a Kanadě existují takzvané předplacené platební karty. Vy zaplatíte v hotovosti třeba dvacet dolarů a pak ji na dvacet dolarů můžete použít. Asi před osmnácti měsíci začali lidé ve větší míře tyto karty kupovat. A když je vyčerpali, nabourali se do počítačů společnosti, která karty vydává, a navýšili limit z dvaceti na pět tisíc dolarů. Takže si mohli z bankomatu vybrat mnohem více peněz. Tady už je potřeba na to mít hodně dobré hackery. Takže co vidíme? Spojení tradičního organizovaného zločinu s hackerstvím. Zločinci totiž zjistili, že se tak dá vydělat spousta peněz. Pak třeba další příklad, jistá společnost, která měla sídlo na Ukrajině, posílala do světa počítačové viry. Ten se pak objevil na vašem počítači, vyskočilo vám tam, že váš počítač není chráněn a jestliže ho chcete ochránit, kupte si náš software. Vy poté použijete svou kreditní kartu a zaplatíte za něco, co si stáhnete do počítače. Stáhnete si ale software, který nedělá vůbec nic. A abyste si to nainstalovali, zpřístupníte svůj počítač nejrůznějším virům, a ještě za to zaplatíte. Tato společnost už na tom vydělala asi 500 milionů dolarů, je to dost úspěšné. Vytvořili dokonce i call centra, jedno v Polsku pro německy mluvící zákazníky, jedno v Alžírsku pro francouzsky mluvící a jedno v Indii pro anglicky mluvící. Tam můžete zavolat a zeptat se: Jak mám nainstalovat tento protivirový program? A ti lidé vám to vysvětlí. Jenže je to celé podvod. A oni na tom šíleně vydělávají. Už se to ale vyšetřuje. Existuje mnoho druhů zločinů, které je možné páchat za použití internetu. A policisté se už konečně začali probouzet. Tedy jak kde. Nevím nic o české aktivitě v této oblasti, ale dokážu si představit, že se blíží nule. Nicméně zpravodajské služby jako britská MI6, americká CIA, německá BND se tímto tématem už zabývají a věnují mu stále více času a peněz.
* LN Takže je to problém všude ve světě, nejen ve Spojených státech?
Tradiční oblastí zločineckých operací byly Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Baltské státy a méně Bulharsko. Pak Brazílie, Jižní Korea, Čína a Indie. Teď se to všude stále více rozšiřuje a policisté po celém světě z toho mají bolehlav. Musí se zaměřit i na tuto oblast a to je dost nákladné. A také potřebujete dobré hackery. Ale kde je sehnat? Přeplatit ty z druhé strany?
* LN Ve své knize McMafia jste napsal, že organizovaný zločin tvoří 20 procent světového HDP. Jak jste k tomuto číslu došel? Je stále stejné?
Mluvil jsem tam o 15 až 20 procentech, po určitých zváženích jsem dospěl k číslu 15 procent. To číslo bylo relativně stabilní, došel jsem k němu v letech 2006 až 2007. Nyní vzhledem k finanční krizi a v souvislosti s tím, jak šel organizovaný zločin dolů, bude možná potřeba toto číslo ještě trochu pozměnit.
***
Ratka Mladiče mohli mít už Američané v roce 1995, ale báli se to udělat. Takže to nejsou jen Srbové, kdo něco pokazil.
NOVINÁŘ A HISTORIK
* Britský novinář, spisovatel a historik Misha Glenny se stal slavným hlavně kvůli svému působení jako dopisovatel BBC a britského listu The Guardian na Balkáně v 90. letech.
* Nyní pravidelně přispívá do listů The New York Times, The New Yorker, The Guardian a The Financial Times. Je držitelem Zlaté ceny Sony za zvláštní přínos rozhlasovému vysílání.
* Je autorem několika knih o Balkánu, o mezinárodním zločinu vypráví v díle McMafia. Právě dokončuje knihu o kybernetickém zločinu Dark Market.
O autorovi| TEREZA ŠUPOVÁ, redaktorka LN
