Po roce 1989 začaly vznikat obrovské tržnice, které se staly světem samým pro sebe. Jejich fungování je od počátku založeno na organizovaných skupinách zařizujících dich vu hai quan, tedy volně přeloženo "službu k proclení". Tyto skupiny vyrábějí falešné faktury ke zboží dováženému z Asie. Takto padělané faktury podhodnocují zboží až o 90 procent oproti skutečné ceně. Tomu odpovídá minimální výše celního poplatku.
U "služby k proclení" si vietnamský obchodník objedná kontejnery zboží, "služba" mu je dodá a složí již "proclené" v některé z obřích tržnic, kde je zboží vyloženo a distribuováno do celé Evropské unie. Jeho původ je prakticky nedohledatelný. Faktury jsou vystaveny na fiktivní firmy (většinou s.r.o.), jejichž majitelé zpravidla nepobývají v České republice.
V tuzemsku dnes působí několik desítek těchto "služeb" (organizovaných skupin), které poskytují služby také čínským obchodníkům u nás i v sousedních zemích.
Ekonomika vietnamské diaspory je takřka výhradně hotovostní. Objem peněz převáděných každý rok z České republiky do Vietnamu dosahuje šesti miliard korun (jde o průměr z let 2005-7). Oficiálně. Sem patří výdělky drobných vietnamských stánkařů a dělníků, kteří posílají svoje peníze rodinám po příbuzných nebo v případě nutnosti prostřednictvím společnosti Western Union.
Dalších pět miliard korun odtéká do Vietnamu různými neoficiálními kanály – jde o zisky z nelegální a nezdaněné činnosti. "Několikrát jsme kurýrům zabavili kufry, v nichž byly desítky milionů korun. Většinou to bylo na letištích. Dali jsme například tip Němcům, ti kurýra zadrželi ve Frankfurtu a pak jsme se dohadovali, komu vlastně zajištěné peníze patří", vypravuje Hynek Vlas.
Jak funguje vietnamské podsvětí vám poodhalí páteční magazín deníku
