Pracovníci, kteří už v podniku dříve působili, mohou být z dotací odměňováni jen tehdy, když na jejich původní místo přijde někdo nový. To se nedělo, některé střední podniky vykázaly tři nová místa, ale k proplacení jich určily o dost víc.
Problém neoprávněného čerpání se týká 456 projektů z celkem 475 schválených, úhrnem za 3 miliardy. Protože 19 žadatelů odstoupilo, znamená to, že v pořádku neměl čerpání vůbec nikdo. Vyplaceno zatím bylo 694 milionů, drtivá většina jsou právě mzdové náklady. „Po zhruba sto dnech v čele resortu mě nepřestává překvapovat, co se tu před mým nástupem dělo. Bohužel nejde o pozitivní překvapení,“ řekl LN ministr Tomáš Hüner.
Problematické nastavení pravidel pro čerpání ve dvou výzvách na ICT spadá ještě do dob Hünerova předchůdce, exministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), a především bývalého náměstka pro EU fondy Tomáše Novotného.
Průšvih jménem dotace.
Za Mládka šlo o obzvláště ceněného pracovníka – v roce 2015 dostal zcela mimořádnou výkonnostní odměnu 1,3 milionu za to, že se ministerstvu průmyslu podařilo vyčerpat celou přidělenou alokaci v rámci minulé dotační sedmiletky. Příklad s ICT výzvami z nové sedmiletky, jejíž pravidla nastavoval právě exnáměstek Novotný, však naznačuje, že rychlost čerpání měla přednost před vším, včetně dodržování závazných evropských podmínek.
Jakmile ministerstvo průmyslu pod již novým vedením na základě auditu přišlo na problém, zastavilo zpracování žádostí, dokud se problém nevyřeší. Resort se obrátil na antimonopolní úřad a Evropskou komisi, aby se ujistil, že chápe dotační pravidlo správně – neboli že za každé pracovní místo, jež je z evropských peněz podpořeno, musí v dané provozovně jedno nové vzniknout. Od obou institucí dostalo ministerstvo ujištění, že jedině tak je to v pořádku.
Devět ze 456 podpořených projektů už je hotových, což znamená, že jejich příjemcům již odešla poslední „splátka“ dotace předfinancovaná z českého rozpočtu. U nich je nesrovnalost v rámci neoprávněně nákladovaných mezd ve výši přesahující třicet milionů. Ostatním příjemcům mají platby ještě odcházet.
Vracení peněz
Depeše, která o půlnoci odešla do elektronických schránek, nastiňuje dotčeným podnikatelům několik možností, co se bude dít. Hlavní je, že všechny projekty se musí upravit tak, aby odpovídaly pravidlům – tedy aby z nich neoprávněné hrazení mezd zmizelo. To se týká nejen těch, které se teprve budou hodnotit, ale i těch již schválených.
Jelikož se odhalené systémové selhání začalo poměrně promptně hasit v součinnosti s Evropskou komisí, přislíbil Brusel, že nasmlouvané akce proplatí, když se dají do souladu s regulemi unijní podpory.
Projekty, které jsou ještě v běhu, si mohou příjemci dotací přenastavit tak, aby to bylo v pořádku. Neboli nabrat tolik nových lidí, na kolik si nárokují dotace. Odhaduje se, že polovina podpořených provozoven bude schopna podmínku splnit. Kdo nedokáže nabrat všechny potřebné zaměstnance, tomu se přiklepnutá subvence poměrně zkrátí.
U některých už je projekt moc daleko na to, aby se to dalo napravit dodatečně – ti budou muset neoprávněně získané peníze vracet. Nejsložitější skupinou budou byznysmeni, kteří podmínku splnit nesvedou a budou se bránit, že postupovali, jak se od nich chtělo. Hlavní chyba totiž leží na straně bývalého vedení oddělení fondů, protože to v příručkách pro žadatele upravujících podmínky výzvy uvádělo, že mzdy pracovníků na projektu se mohou klidně proplácet, i když nová místa nevzniknou.
Ministerstva ani jiní správci dotačních kapitol si ale nemohou natolik svévolně rozvolňovat pravidla s cílem, aby se čerpalo. Pořád se musejí ctít nadřazené evropské regule a ty mluví v tomto případě jasně.
„Výzvy byly nastaveny tak, že dle příruček pro žadatele, které upravují podmínky výzvy, je možné za způsobilý výdaj uznat i mzdy stávajících zaměstnanců, kteří se podílejí na projektu. Při auditu se však zjistilo, že proplácení takových mezd je v rozporu s obecným nařízením o blokových výjimkách – jeho výklad je takový, že každé místo, které je v rámci projektu podporováno, musí být také v dané provozovně nově vytvořeno,“ potvrdila LN Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu.
Žadatelé museli podle výzvy vytvořit dvě až čtyři nová pracovní místa, to podle toho, jestli šlo o malý, střední, nebo velký podnik. Společné mají to, že u většiny podpořených projektů putovala hlavní část subvence právě na odměny stávajících zaměstnanců.
Na dotaz, kdo za špatné nastavení a problém, který z něj plyne, nese odpovědnost, mluvčí dodala: „Toto bude předmětem dalších šetření, ale dle interních informací pracovníků odboru evropských fondů byl na tento problém v minulosti upozorněn náměstek ministra pan Novotný, ale přes toto upozornění nesjednal nápravu, a dokonce umožnil pokračovat v proplácení dalších projektů.“
V sekci, která má evropské fondy na starost, se už nicméně personální změny odehrály a souvisí to s problémy kolem čerpání. Exnáměstek Novotný už v ní není, po Hünerově příchodu na resort nastoupil na takzvané překážky, což znamená, že nechodí do práce, ale pobírá osmdesát procent platu. Takový režim stanovuje služební zákon.
Nejde o první svízelný příběh, který souvisí s Novotného érou. Spadá tam i kauza vědecko-technologického parku Nupharo, kam odešlo tři sta milionů korun, aniž by někdo zkoumal, zda byly peníze využity účelně. Kvůli této akci už nynější vedení ministerstva podalo trestní oznámení.
