Zbytky lidské společnosti přežívají v troskách moskevského metra. Spoře osvětlené a sutinami zavalené tunely lemují rezavé vagóny. V tomto bezútěšném prostředí se během desetiletí zformovala nová lidská společenství s vlastními pravidly a zákony. Na povrch lidé vyjít nemůžou - planeta je po jaderné válce vysoce radioaktivní a nikdo tam dlouhodobě nepřežije. Jen hrstka odvážných vojáků, kteří si říkají stalkeři, vychází z metra, aby v troskách měst hledala předměty potřebné k přežití. Takový je svět postapokalyptické sci-fi ságy Metro, za kterou stojí ruský spisovatel Dmitry Glukhovsky.
Zastřel mutanta |
Filmové studio Metro-Goldwyn-Mayer (MGM) koupila filmová práva na Metro 2033 již v roce 2012. Scénář, který si společnost objednala u F. Scotta Fraziera (Srážka, xXx: Návrat Xandera Cage) se měl držet příběhu první knihy a být tedy putováním mladého Arťoma (ve filmu by se jmenoval jinak) z jednoho konce metra na druhý. Háček vězel v tom, že film měl být „amerikanizován“ a děj z moskevského metra přesunout do podzemí Washingtonu D.C. To ale z pochopitelných důvodů nefungovalo.
Hra skončila, hlásí noví Avengers. Co všechno víme o očekávaném komiksovém filmu? |
Zasazení do ruského prostředí je jedna z hlavních nosných charakteristik celé ságy. „Hodně věcí ve Washingtonu prostě nefungovalo. Nacisté nefungovali. Komunisté už vůbec ne,“ stěžoval si Glukhovsky v nedávném rozhovoru. Nacisté a komunisté jsou dva tábory, které obývají svět Metra. Největší problém měli filmaři údajně s Temnými, zmutovanou rasou bytostí přežívajících na radioaktivním povrchu země. Ti měli vadit štábu kvůli možnému nařčení z rasismu, takže je chtěli vyměnit za jiné nestvůry, ačkoliv děj knihy je na nich silně postavený.
„Projekt studia MGM s mou knihou a psaní scénáře nás přeneslo do mrtvého bodu. Práva se mi vrátila,“ pokračoval Glukhovsky. „Teď se tedy domlouvám s novými filmaři, ale je to běh na dlouhou trať,“ dodává. Fanoušci populární ságy si ale každopádně musejí alespoň prozatím nechat zajít chuť.
