Jedním z důvodů vysokých nákladů byl podle kontrolorů nekoncepční přístup k výběru mýtného. Ministerstvo dopravy s většinou závěrů NKÚ souhlasí. Podle svého mluvčího už resort získal kompletní dokumentaci k mýtnému systému a od loňska zlevnil jeho provoz o více než čtvrtinu.
Celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému v letech 2007 až 2016 přesáhly podle NKÚ 24 miliard korun. Ministerstvo dopravy za stejnou dobu vybralo na mýtném 78,5 miliardy korun. Náklady tedy dosáhly přibližně 31 procent. „Průměrná provozní nákladovost za celé období - tedy bez zohlednění nákladů na vybudování mýtné infrastruktury - byla 24 procent,“ uvádí NKÚ.
Dálniční poplatky v Evropě.
Na vysokých nákladech spojených s mýtným systémem se podle kontrolorů podepsala neujasněnost a časté změny řešení způsobu a rozsahu výběru mýtného. Ministerstvo například podle NKÚ zaplatilo v roce 2008 přes 770 milionů korun za satelitní rozhraní pro zpoplatnění silnic první až třetí třídy, které ale pro výběr mýtného nikdy nevyužilo. Dalším důsledkem častých změn bylo také pozdní zavedení evropské služby elektronického mýtného. Měla být v provozu nejpozději v roce 2012, ve skutečnosti ale byla spuštěna o pět let později.
Kontrolorům vadí i prodloužení smlouvy s Kapschem
NKÚ ve zprávě kritizuje i prodloužení smlouvy s firmou Kapsch na provozování mýtného systému v roce 2016. Prodloužení smlouvy formou jednacího řízení bez uveřejnění bylo podle kontrolorů v rozporu se zákonem. Ve smlouvě navíc zůstaly body, které jsou podle NKÚ neopodstatněné. Není například jasné, proč chce resort vynaložit 58 milionů korun na veřejnou kampaň, ačkoliv mýtný systém je už všeobecně známou věcí.
Ministerstvo dopravy s většinou závěrů NKÚ souhlasí, sdělil mluvčí resortu Tomáš Neřold. „Během deseti let fungování mýtného systému se stát opravdu nechoval moc koncepčně,“ připustil Neřold.
Smlouva z roku 2006 podle mluvčího ministerstva vůbec nepočítala se svým koncem a náklady byly zbytečně vysoké. „Hlavně ale nikdo včas neřešil to, že stát nemá nad systémem plnou kontrolu, a nemůže proto ani žádný mýtný tendr vypsat,“ upozornil Neřold. Tento nedostatek už ministerstvo podle mluvčího napravilo. „Získali jsme kompletní dokumentaci k systému a zlevnili jeho provoz od loňského roku o 27 procent,“ uvedl Neřold. Zároveň připomněl, že úřad vypsal soutěž na další provoz mýta.
Do výběrového řízení na správu mýtného systému po roce 2019 se přihlásili čtyři uchazeči - Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá antimonopolní úřad.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Placení mýtného podléhají vozidla s povolenou hmotností nad 3,5 tuny.
Vloni zaplatily kamiony v Česku na mýtném rekordních 10,4 miliardy korun. Za celých 11 let svého fungování vybral mýtný systém pro stát od dopravců téměř 88 miliard korun.
