„Jasně, že jsem hlasovala pro Putina. Ví, co dělat, abychom žili lépe,“ řekla lékařka Valentina, která je prezidentovým počínáním navýsost spokojena. „Za Putina se nám žije dobře,“ tvrdí.
Proč Rusové milují Putina? Život se stal snesitelný a z impéria jde znovu strach |
„Vybral jsem si Putina, protože v této době a za dané mezinárodní situace představuje jedinou možnost,“ míní čtyřiatřicetiletý inženýr Andrej. „Až se situace změní, tak se objeví k Putinovi alternativy, které budou s to efektivně řídit tak velkou zemi, jako je Rusko,“ věří.
Také padesátnice Nataša, pracující jako ekonomka, je s nynějším prezidentem spokojena a dala to najevo u volební urny. „To by mě tedy taky zajímalo,“ odpovídá na otázku, kam se tedy poděly biliony dolarů z exportu ruského plynu a ropy za léta Putinovy vlády, když třeba mezi Moskvou a Petrohradem pořád nestojí pořádná dálnice. „Všechno ale překonáme. Hlavní je, že máme cíl,“ dodává.
PROCHÁZKOVÁ: Mobilizace strachem. I jistý výsledek si Putin pojišťuje znejišťováním voličů |
Postarší pár, odpočívající na lavičce, se rozchází v názoru: Alexandra (55, v domácnosti) podpořila kandidáta komunistů Pavla Grudinina, protože odpovídá jejímu světovému názoru. Vladimir (70, vysokoškolský pedagog) volil Putina. „Povznesl zemi. Rusko se od 90. let stalo mnohem silnější. Jdeme kupředu, navzdory všem překážkám,“ říká a jako mnoho jiných Rusů oceňuje, že po chaosu po rozpadu Sovětského svazu přinesl nynější prezident zemi vytouženou stabilitu. „Samozřejmě, spousta věcí se ještě musí zlepšit,“ připouští. Ale všechny svízele přičítá „objektivním příčinám“ a dědictví sovětské minulosti.
„Lidi se pletou, když si myslí, že jejich hlas nic nezmůže. Třeba přispět, byť i malým dílem,“ myslí si pětapadesátiletý podnikatel Loma Kasajev a hrdě dodává, že v neděli odvolila celá jeho sedmičlenná rodina. Samozřejmě hlasovali pro Putina. „Nikdo jiný nedokáže spravovat sedminu planety. A (německou kancléřku Angelu) Merkelovou taky už zvolili čtyřikrát a nikdo jí to nevyčítá,“ zdůraznil.
„Vybral jsem si Putina, protože v této době a za dané mezinárodní situace představuje jedinou možnost,“ říká volič Putina v Moskvě.
„V dnešním Rusku jsou nedostatky, třeba vysoké daně a nízké důchody i vztah státu k malému podnikání. Ale jsou i klady: staví se hodně a rychle, všechno papírování lze snadno vyřídit, jsou zotavovny pro děti i podpora mateřství. Je stabilita,“ vypočítává padesátnice Kajsa, pracující v kultuře. Ale koho z osmi kandidátů volila, prozradit nechce. „K volbám nejdu. Nejdu proto, že bych byl líný, ale prostě je to má zásadní pozice. Pokládám tyto volby za nepravé. Nechci říci, že jsou fingované, ale je uděláno vše pro to, aby výsledek byl předem daný. Nechci v tom účinkovat, a proto nejdu,“ řekl ČTK novinář Vladimir, pracující jako sportovní komentátor. „Pokud volby dopadnou tak, jak mají - a ony tak dopadnou - tak si můžeme být jisti, že se během nejbližších šesti let nic nezmění. Může to být jen horší. Věkem se lidi nestávají lepšími, ale naopak. Nic světoborného čekat nemůžeme,“ dodal na adresu režimu.
V Moskvě nejsou podobné názory výjimkou. „Ne, volit nepůjdu, ani nevím o nikom v mé rodině, kdo by šel,“ říká mladá maminka provázená osmiletým chlapcem; ten tvrdí, že on by tedy k volbám rád šel.
Prezidentských voleb v Moskvě se před šesti lety zúčastnily necelé tři pětiny voličů a Putin v metropoli získal 47 procent hlasů, čili by tu nebyl zvolen hned v prvním kole. Celostátně ovšem vyhrál s téměř 64 procenty hlasů při účasti přesahující 65 procent.
Rusové na Dálném východě odvolili, volební účast zatím 17 procent
Na Čukotce a Kamčatce na východě Ruska se v neděli dopoledne SEČ uzavřely první volební místnosti. Podle předběžných informací se prezidentských voleb na Čukotce zúčastnilo bezmála 80 procent voličů, na Kamčatce více než 63 procent, napsala agentura RIA Novosti. Účast v sibiřských a dálněvýchodních regionech Ruska se pohybuje od 28 do 100 procent, uvedla ústřední volební komise.
Podle volební komise se nedělních voleb zatím zúčastnilo bezmála 17 procent voličů, což je až dvakrát více než ve stejnou dobu v roce 2012. Svůj hlas už odevzdali i někteří prezidentští kandidáti, mezi nimi stávající hlava státu a jednoznačný favorit Vladimir Putin, komunistický kandidát Pavel Grudinin nebo opoziční politik a kritik Kremlu Grigorij Javlinskij.
Na Čukotce, kde se volební místnosti už uzavřely, se hlasování podle předběžných odhadů zúčastnilo 63,86 procent, tedy 148 000 voličů. To je o sedm procent více než v roce 2012, uvedla RIA Novosti. Stoprocentní volební účastí se pak podle agentury Interfax chlubí deset vesnic na Dálném východě Ruska.
Seznam prezidentských kandidátů v Rusku, největším favoritem je však stávající prezident Vladimir Putin.
Průběh nedělního hlasování sleduje zhruba 145 000 pozorovatelů, z toho 1500 zahraničních nebo z řad ruské opozice. Nejvíce pozorovatelů je podle šéfky volební komise Elly Pamfilovové z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), organizace do Ruska vyslala 580 lidí. Mise OBSE se však nezabývá průběhem voleb na ukrajinském Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.
„Vzhledem k tomu, že mezi členy OBSE nepanuje konsensus ohledně statusu poloostrova, členové mise průběh voleb na Krymu nemonitorují,“ uvedl šéf mise Jan Peterson.
Nedělní hlasování se podle ruských médií zatím obešlo bez výraznějších incidentů. Nevládní hnutí Golos ale informovalo o desítkách přestupků, včetně nesrovnalostí v počtu volebních lístků, umístění volebních uren mimo pozorovací kamery nebo registrace voličů na poslední chvíli. Organizace také oznámila, že jedna z jejích pozorovatelek zmizela poté, co nahlásila odevzdání několika hlasů jednou osobou.
Podle serveru Mediazona v jedné z moskevských volebních místností hromadně hlasují vysokoškolští studenti. Jejich jména i fakultu, na které studují, si u východu z místnosti zaznamenávají na archy. Jedná se prý o soutěž.
Jednoznačným favoritem nedělního hlasování je stávající prezident Vladimir Putin, který tak má před sebou už čtvrtý mandát. Předvolební průzkumy mu předpovídaly až 70 procent hlasů. Dalece za ním pak zaostává sedm dalších kandidátů. Kreml se však spíš než o výsledek bude zajímat právě o volební účast.
