BISSAU V posledních měsících nepůsobil prezident západoafrického státečku Guinea-Bissau Joao Bernardo Vieira moc jistým dojmem. Ty tam byly doby, kdy měl situaci v zemi pevně pod kontrolou. Mezi lidmi se mluvilo o tom, že si přestal rozumět s velením armády, a to nesignalizovalo nic dobrého. Napjatá situace nakonec vyústila v krvavou čistku, při níž přišli o život jak prezident, tak nejvyšší velitel armády, generál Batista Tagme Na Wai.
Zprávy z místa jsou kusé a v mnohém se liší. Shodnou se vlastně jen v tom, že v neděli večer přišel o život generál Na Wai, a to při bombovém útoku. O několik hodin později, v pondělí nad ránem, pak zemřel násilnou smrtí i prezident, jehož rezidenci vzala útokem jednotka zatím neznámých ozbrojenců. Nabízí se pochopitelně vysvětlení, že šlo o vyřizování účtů – armáda jednoduše pomstila smrt generála, kterého nechal prezident zabít proto, že se ho bál. Proč? V zemi mají totiž tradici vojenské puče. Vieira, veterán z bojů za nezávislost na Portugalsku, se k moci dostal před téměř třiceti lety právě pomocí takového převratu. A vládl pevnou rukou, dokud v zemi nevypukla občanská válka, která jej donutila odstoupit. Jeho nástupce Kumba Yala se u moci udržel sotva tři roky. A kdo že ho sesadil? Zase armáda. Během dalšího, pro změnu nekrvavého puče...
Soukromá armáda V roce 2005 se na scénu vrátil Vieira, tentokrát ale bez pomoci armády. Vyhrál ve volbách dík slibům, že zemi „postaví na nohy“. Zjevně si při tom znepřátelil armádu, která si podle všeho začala pohrávat s myšlenkou na další převrat. Ale to jsou jen spekulace.
Faktem nicméně je, že se Vieira přestal cítit bezpečně a vyřešil to tak, že se obklopil suitou čtyř set bodyguardů. Miniaturní armáda ale evidentně neměla za úkol jen zajišťovat bezpečnost prezidenta – v lednu prý podnikla první pokus o atentát na generála Na Waie.
„Jde o klasické vyřizování účtů,“ řekl zpravodaji deníku The New York Times Mustafa Diallo, šéf exilové organizace sídlící v sousední Guineji. „V takovém případě platí – zabiješ mě, a mí bratři se pomstí. Víc bych za tím nehledal.“
Armáda se od útoku na prezidentovu rezidenci preventivně distancovala a popřela, že jde o převrat. Na dům prý sice zaútočili vojáci, ale šlo o „bandu rebelů, po kterých se usilovně pátrá“.
Agentura AFP nicméně citovala armádního mluvčího Zamoru Indutu, který prezidenta označil za „jednoho z těch, kdo jsou zodpovědní za smrt generála Na Waie“.
Ráj pašeráků V zemi, která patří k pěti nejchudším na světě, zavládl chaos. Úřadu prezidenta by se měl prozatím ujmout šéf parlamentu a měl by jej zastávat až do voleb, které se uskuteční za tři měsíce.
Ať už se pak prezidentem stane kdokoliv, bude si muset dávat pozor, aby si to nerozházel s armádou. Ta má totiž v rukou faktickou moc – přesněji peníze, které vydělává na úplatcích od pašeráků drog, zbraní, ale i lidí.
O Guineji-Bissau se nejčastěji mluví jako o „překladišti kokainu“ na jeho cestě z Jižní Ameriky do Evropy.
***
Guinea-Bissau
Někdejší portugalská kolonie, která získala nezávislost až v roce 1974, je jednou z pěti nejchudších zemí na světě. Navzdory relativně krátké samostatné existenci mají převraty v zemi tradici, ostatně jako v celé koloniální Africe.
Zavražděný prezident Joao Bernando Vieira se moci ujal díky vojenskému převratu v roce 1980. Vládl tvrdou rukou, a tak není divu, že se jej v následujících osmnácti letech pokusila opozice hned několikrát svrhnout, ale neúspěšně. Napjatá situace nakonec vyústila v občanskou válku a v květnu 1999 byl Vieira konečně zbaven úřadu. O rok později byl prezidentem jmenován Kumba Yala, v úřadu ale vydržel jen tři roky - jeho vládu ukončil další vojenský převrat. V roce 2005 se vrátil na scénu Vieira a vyhrál volby dík slibu, že zemi „postaví na nohy“.
Guinea-Bissau doplatila nejvíc na občanskou válku z konce devadesátých let, která zničila už tak mizernou infrastrukturu. Mezinárodní pozorovatelé a humanitárci se shodují na tom, že jde o ráj pašeráků. Kvete tu obchod s lidmi, ale v první řadě se tudy pašuje kokain z Jižní Ameriky do Evropy.
Vraždy afrických prezidentů za posledních 40 let
15. 10. 1969: Somálský prezident Abdirashid Ali Shirmarke byl zavražděn při atentátu.
12. 2. 1975: Madagaskarský prezident Richard Ratsimandrava zemřel na následky atentátu.
13. 4. 1975: Čadský prezident Ngarta Tombalbaye byl zabit při vojenském převratu.
13. 2. 1976: Nigerijský prezident Murtala Ramat Mohammed zabit při pokusu o státní převrat.
18. 3. 1977: Konžský prezident Marien Ngouabi zahynul při atentátu.
25. 3. 1977: Konžský civilní prezident z let 1963-1968 Alphonse Massemba-Débat byl popraven.
29. 5. 1978: Komorského prezidenta Aliho Soiliha zastřelili při pokusu o útěk krátce po jeho svržení.
16. 6. 1979: Ghanská hlava státu v letech 1972-1978 Ignatius Kutu Acheampong byl popraven po převratu.
26. 6. 1979: Předseda ghanské Nejvyšší vojenské rady a hlava státu Frederick William Kwasi Akuffo byl popraven krátce po svém svržení.
29. 9. 1979: Prezidenta Rovníkové Guineje Franciska Maciase Nguemu popravili při státním převratu, který zosnoval jeho synovec.
12. 4. 1980: Liberijský prezident William Richard Tolbert byl zabit během vojenském převratu.
6. 10. 1981: Egyptský prezident Anvar Sadat zahynul v Káhiře během atentátu, který v přímém televizním přenosu provedla jedna z defilujících jednotek při vojenské přehlídce.
15. 10. 1987: Předseda Národní revoluční rady a hlava státu Burkina Faso Thomas Sankara zemřel při státním převratu.
27. 11. 1989: Komorský prezident Ahmed Abdallah Abderemane zemřel při pokusu o státní převrat.
9. 9. 1990: Liberijský prezident v letech 1984 až 1990 Samuel Kanyon Doe zemřel při státním převratu.
29. 6. 1992: Alžírského prezidenta Muhammada Budiáfa zastřelili ve městě Annaba. V pozadí atentátu stáli muslimští fundamentalisté.
21. 10. 1993: Prezident Burundi Melchior Ndadaye byl zavražděn při pokusu o převrat.
6. 4. 1994: Prezidenti Burundi a Rwandy Cyprien Ntaryamira a Juvenal Habayarimana zahynuli poté, co bylo jejich letadlo sestřeleno raketami, které vypálili hutuští povstalci.
9. 4. 1999: Prezident Nigeru Ibrahim Baré Mainassara byl zavražděn při vojenském převratu.
17. 1. 2001: Konžský prezident Laurent-Désiré Kabila podlehl následkům zranění, které mu den předtím způsobil jeden z jeho tělesných strážců.
2. 3. 2009: Prezident Guineje-Bissau Joao Bernardo Vieira byl podle agentury Reuters zabit příslušníky armády.
