Ministerstvo zemědělství proto přišlo s plánem, jak učinit les odolnější. A to nejen proti kůrovci, ale i proti suchu, které stromy oslabuje a dělá je pro lýkožrouta atraktivnější. Pomoci mají příspěvky na takzvané meliorační dřeviny – tedy ty, jež počasí a klimatické změně lépe odolávají. Vlastníci lesů dostanou na takové stromy, mezi které patří například dub, buk, lípa nebo olše, dvakrát až třikrát větší příspěvek.
Absolutní prioritou je kůrovec a voda, tvrdí Toman. Mezi úspěchy řadí zvýšení rozpočtu ministerstva |
Na sazenici stromu, který má lesům pomoci se vzpamatovat, bude dotace dvanáct korun. Na běžnou jenom čtyři koruny, přičemž smrk dotován není vůbec. Na hektar tak mohou lesníci dostat příspěvek 34 tisíc korun.
Vyhláška platící od ledna také nově navyšuje podíl melioračních dřevin na průměrných čtyřicet procent, přičemž doposud to bylo 25. „Je to doporučení, které je ale přímo navázané na podporu pro lesníky. Ti, co ho budou dodržovat, získají finanční injekci. Zjednodušeně řečeno to má zajistit méně smrkových monokultur na nevhodných stanovištích. Někde může podpora dosahovat až 70 nebo 80 procent,“ říká v rozhovoru pro LN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Opatření má podle něj pomoci se zadržováním vody v krajině, aby nepodléhala erozi. Česko by tak v budoucnu mělo mít převahu smíšených lesů místo smrkových monokultur. Nicméně jde ale především o opatření do budoucna. Obnova lesa totiž trvá až sto let.
Například Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, které patří k významným vlastníkům z řad církve, letos plánují vysadit tři miliony sazenic melioračních dřevin.
