Tomáš Šebek: (12.11.2015 9:08) Dobrý den, Danieli. Děkuji za tuto otázku. Jsem dalek složitých filozofických úvah, které na toto téma najdete na stránkách tisku každý den. Tvrdím jen, že by si každý Čech měl uvědomit tu obrovskou kliku, že se narodil právě v České republice. To není zásluha, to je náhoda. Také to mohlo být v Kundúzu. Věřím, že pak by v tom "obýváku" viděl věci trochu jinou optikou. Tedy pokud by vůbec v nějakém obýváku seděl ... Štěstí nám nedává právo soudit ty, kteří štěstí nemají. Dává nám povinnost se problémy neštastných seriózně zabývat, jakkoliv složitá otázka to je. To je princip solidarity, ve kterou i přes "obýváky" věřím. Když se totiž občas těch lidí ptám zcela soukromě, z očí do očí nebývají tak militantní. Bývají naopak otevřeni diskuzi a musím s hrdostí říci, že by v tom "obýváku" muslima v nouzi třeba i ubytovali. Díky za to!

Tomáš Šebek: (12.11.2015 9:04) Drahý Pavle, Lékaři bez hranic peníze neloudí. Lékaře bez hranic podporují výhradně soukromé osoby a subjekty, jejich příspěvky jsou zcela dobrovolné a my za ně velmi děkujeme! Umožňuje nám to působit tam, kde je kvalitní lékařská péče nedostupná. Jsme organizace poskytující velmi profesionální zdravotnickou péči v zemích třetího světa srovnatelnou s tím, co znáte ze zemí světa západního. Pokud přispíváte, i Vám osobně velmi děkuji za podporu lidem, kteří třeba nemají takovou kliku jako Vy. O databázi VZP nic nevím, jsem v této organizaci lékařem. Ale buďte si jistý, že i my respektujeme českou legislativu a ochranu osobních údajů. A kolegyně Pavlína je úžasná, protože namísto toho, aby se starala o sebe, stará se spolu s dalšími především o to, aby byly Vaše peníze uplatněny co nejlépe. Jak transparentně to můžete najít v našich výročních zprávách, které najdete na http://www.lekari-bez-hranic.cz. Pěkný den.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:57) Dobrý den, Rumcajsi. První den jsem se hrozně bál. A postupně jsem zjistil, že mediální obraz zěmě, tak jak jsem ji znal z domova, je zcela odlišný od skutečnosti. Potkal jsem tam lidi, kteří řeší stejné problémy, jako řešíme my. Navíc jsou daleko více pohostinní, přátelští a mají extrémní smysl pro rodinu a komunitu. Dnes se na Afghánistán dívám s respektem a obdivem k hrdým lidem, kteří tam žijí v podmínkách, které si tady doma těžko umíme představit. To samé si myslím o haiťanech, kde jsem byl po zemětřesení. A budu si to pravděpodobně myslet o všech dalších zemích třetího světa, které na svých misích navštívím. Lidé na celém světě jsou stejní, zajímá je klid na práci, rodina, sex, přátelé, ... Místní obyvatelé Lékaře bez hranic maximálně respektují. S vyloženě nepříjemnými situacemi jsem se setkal vyjímečně. V každé společnosti včetně té naší najdete černé ovce. Ty ale nereprezentují main stream. Mějte se prima!

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:53) Dobrý den, Hlávko. Nikdy jsme nic takového netvrdili. Tvrdíme a nadále na tom trváme, že v nemocnici v době útoku nebyli žádní ozbrojení lidé, že se z nemocnice nestřílelo a i v jejím okolí byl v daný okamžik klid. Vše se dočtete ve zprávě, kterou jsme právě publikovali na http://www.lekari-bez-hranic.cz. Zřejmě jste voják anebo máte minimálně vojenskou zkušenost. Pak jistě víte, co i Vám v případě válečného konfliktu zajišťuje Ženevská konvence. Já jsem doktor a nadále doufám, že se po zdravotnících a všech ostatních v konfliktu nezúčastněných včetně novinářů střílet nebude. To nám má minimálně v právní rovině zajistit zmíněná konvence. Pokud byste se jako voják měl dostat do situace, že budete zraněný a třeba i v nemocnici nepřítele, pak Vám přeji, aby se o vás postaral stejně jako o vlastního. Nebude vás vinit z toho, že jako zraněný voják reprezentujete nepřátelskou stranu. Míru zdar!

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:46) Dobrý den, Lukáši z Austrálie. Díky předávám i kolegům a děkuji za něj. Nemám negativní myšlenky. Jsem od přírody vybaven pozitivním myšlením, pokud mohu takto honosně nazvat moji jednu nervovou buňku :) Možná právě tím jsem chráněn proti případným psychickým problémům, protože nemám kapacitu si některé věci připouštět. Dočtete se to i v mé knize "Mise Afghánistán - Český lékař v zemi lovců draků". Dejte vědět, zda je k sehnání i v Austrálii :) Je ale pravda, že znám celou řadu kolegů, kteří byli negativními zážitky velmi ovlivněni. Těm přeji brzkou úzdravu a sobě nadále štěstí, aby mě nic takového nepotkalo. Miluji svoji práci. To bych vzkázal všem pracujícím. To je základní motivace. A pokud kohokoliv práce nebaví, ať ji neprodleně změní a dělá právě to, co ho zajímá. Vždy se něco najde. Jen tak bude společnosti prospěšný. Mějte se fajn.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:41) Dobrý den, Václave. Děkuji za Vaše poděkování, patří všem a hlavně Vám! V jakékoliv zemi, ve které jako Lékaři bez hranic působíme, musíme respektovat místní zvyky. Stejné je to i pro Afghánistán. V nemocnici v Kundúzu, která byla zaměřená na nejtěžší myslitelná traumata (zástřely, výbuchy, těžké dopravní nehody, dětské úrazy, aj.) nás místní lidé vnímali tak, že ke své práci jednoduše potřebujeme souhlas s ošetřováním opačného pohlaví. A tak jednoduše muži respektovali vyšetření mými kolegyněmi a naopak ženy více či méně respektovali, že je budu vyšetřovat jako muž. Vyjímečně jsem se setkal s odmítnutím péče ze strany ženy proto, že jsem muž. Velmi často jsem ale musel ženy vyšetřovat tak, že jsem měl svoji ruku pod peřinou, kterou žena odmítala odtáhnout. Bezpečnost máme zajištěnou především tak, že jsme striktně neutrální, což všichni vědí. Tam, kde mají ostatní neprůstřelné vesty, my máme trička s logem Lékařů bez hranic. Bohužel proti bombardování nás neochrání ani neprůstřelná vesta ... Nadále věřím, že skupin, které nerespektují mezinárodní humanitární právo, je jako šafránu. Hezký den.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:35) Dobrý den, AR. Mnohokrát děkuji a je správné, že to poděkování míří všem mým kolegům z Lékařů bez hranic. Pevně věříme, že se po vyšetření celé události opravdu něco změní, protože vlastně apelujeme na dodržování staré dohody, která je dána ženevskou konvencí. V tento moment jsme publikovali vlastní zprávu o tragédii v Kundúz, najdete ji na internetové stránce http://www.lekari-bez-hranic.cz. My už nechceme, aby se zdravotníci a jejich pacienti v nestabilním společenském kontextu obávali o své vlastní životy. Naopak chceme, aby válka stále měla svá pravidla. Děkuji za Vaše díky, posílám dále kolegům. Hezký den.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:31) Dobrý den, Jane. Valná většina zdravotníků, kteří při té tragédii zahynuli, byli Afghánci. Lidé, kteří výměnou za vlastní život ošetřovali své spoluobčany. Věřím, že Vy byste to pro své spoluobčany také udělal, protože jste zjevně hrdina, soudě dle Vašeho písemného projevu. Já osobně bych Vás ošetřil nejen za války a je mi úplně jedno, jakou barvu kůže máte Vy a zda se ještě minimálně svým projevem držíte v legislativním rámci. Mějte prima den.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:26) Dobrý den, Karle, ještě jednou. Vy jste opravdu velice zvědavý a to je dobře! Myslím si, že pokládat otázky a žádat odpovědi je daleko lepší, než ignorace a následné vlastní spekulativní konstrukce, které mohou rezultovat z neznalosti problému. Já příkladně neznám Korán natolik, abych tento morální kodex hodnotil. Stejně tak neznám Bibli anebo Talmud. Člověk je jedna věc, víra a její výklad věc druhá. Já znám člověka a umím ho ošetřit. To je moje práce. A stejně tak je to práce všech ostatních zdravotníků, protože každý pacient k nám příchozivší očekává, že ho budeme léčit a nikoliv vinit z jeho vyznání, armádní příslušnosti anebo z toho, že podvádí manželku. Od toho jsou jiné profese. Jako zástupce mezinárodní humanitární organizace v Afghánistánu ale i v nemocnici v Praze především ošetřuji pacienta. Nutno ještě dodat, že i v Afghánistánu ošetřujeme především civilní obyvatelstvo, které trpí válečnou agresí, aby byl ten obrázek spektra našich pacientů úplný. Jen tak dál, ptejte se, to je správná cesta k poznání! Pokud byste se chtěl dále informovat, pak doporučuji například http://www.lekari-bez-hranic.cz. Navíc nás můžete finančně podpořit anebo dokonce napříště vyjet s námi na misi, abyste si obrázek o naší práci udělal sám. Ještě jednou hezký den.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:14) Dobrý den, Karle. Nejen já ale i tisíce dalších zdravotníků po celém světě občas léčí své pacienty ve velmi ztížených podmínkách dané místním kontextem. Dělají svoji práci, léčí své pacienty. Nemám v popisu práce řešit politické či jiné uspořádání světa, ale udělat maximum pro svého pacienta, pokud se mi dostane do péče. Podle humanitárního práva i z hlediska morálního kodexu mě nikdo nemůže vinit z toho, pokud jsem skutečně Táliba mezi stovkami civilistů ošetřil. Řekněme, že v tom spatřuji princip humanity ... Vypadá to ale, že jsou mezi námi borci Vašeho formátu, kteří si připouští daleko větší míru odpovědnosti. Za to jsem moc rád a přeji hodně štěstí na Vaší misi za lepší svět. Pěkný den!

Tomáš Šebek: (12.11.2015 8:03) Dobrý den, Martine. My si nemyslíme, že se jednalo o omyl. Vlasně nic nemůže ospravedlnit útok na nemocnici, ať už ji provozuje kdokoliv a ošetřuje jakékoliv pacienty. Abychom dosáhli nestranného vyšetření celé údalosti, podařilo se nám aktivizovat nezávislou humanitární vyšetřovací komisi. Ještě čekáme na její spolupráci s americkou administrativou. Za Lékaře bez hranic vyšla v uplynulých dnech naše interní zpráva, která ukazuje tuto tragédii našima očima. Najdete ji mimo jiné i na internetových stránkách http://www.lekari-bez-hranic.cz. Věříme, že nakonec vznikne zpráva zmíněné komise a pokud nic jiného, bude to jasný signál do budoucna, že i válka má svá pravidla. Mým kolegům v Kundúzu už to život nevrátí, ale možná to pomůže ochránit všechny ostatní, kteří ošetřují pacienty bez ohledu na jejich vyznání, státní příslušnost či sympatie k té či oné straně. Pacient zůstane vždy hlavně pacientem a zdravotník se nebude obávat postihu, pokud dělá svoji práci - ošetřuje pacienty. Díky za dotaz a přání hodně štěstí práce pro Lékaře bez hranic. Ať se daří i Vám!

Tomáš Šebek: (12.11.2015 7:57) Dobrý den, Vašku. Neměl jsem na obou misích v Afghánistánu v roce 2013 a 2015 problém s ničím. Naopak jsem obdivoval místní lidi, jak mohou žít již léta v prostředí občanské války. V porovnání s tím mi svoboda vlastního pohybu přišla malicherná a nevadilo mi to už jen z toho důvodu, že jsme byli vpodstatě neustále v nemocnici s našimi pacienty. Hezký den a díky za otázku.

Tomáš Šebek: (12.11.2015 7:54) Dobrý den, Jerry. Kvalita českého zdravotnictví je mnohdy na vyšší úrovni než v jiných zemích západního světa. Věřte mi, krátce jsem pracoval i tam. Pokud budete mít jakýkoliv chirurgický problém, přijďte za mnou do Nemocnice Na Františku v Praze, kde pracuji v režimu 1,0 úvazku. Kromě dovolené a náhradního volna za služby, které trávím na misích s Lékaři bez hranic, mě tam vždy najdete. Za 13 let práce pro občany České republiky cítím, že už to budu mít s těmi daněmi nějak vyřešené ... Mějte prima den!