NEW YORK Vypadalo to jako skvělý zásah za 85 miliard dolarů. Měl zachránit před pádem AIG, největší životní pojišťovnu na světě, a zabránit řetězovému krachu dalších pojišťoven a bank. Po roce je vše jinak. Podle zprávy speciálního inspektora pro program pomoci bankám Neila Barofského byl zásah centrální banky ukvapený, snížil hodnotu AIG a šestnáct převážně soukromých bank na něm vydělalo miliardy dolarů.
AIG téměř zkrachovala kvůli hypoteční krizi. Hlavně její londýnská pobočka prováděla obchody s výměnou cenných papírů (takzvané swapy) a pojišťovala hodnotu finančních derivátů (cenných papírů, jejichž hodnota je odvozena od jiných cenných papírů, například podřadných hypoték). Byl to dobrý obchod, pokud šly ceny hypoték nahoru. Když ale začala jejich hodnota předloni klesat, AIG přišla o miliardy. V srpnu loňského roku roku už AIG téměř neměla peníze na pokrytí svých závazků a ratingové agentury snížily ohodnocení firmy tak, že jí málokdo byl ochoten půjčit. Deník New York Times dokonce zveřejnil informaci, že pojišťovna požádá o bankrotovou ochranu. Americká vláda a centrální banka začaly uvažovat o záchraně AIG prostřednictvím soukromých bank.
Vládní úředníci se báli, že krach AIG způsobí řetězovou reakci a zbankrotují další desítky významných finančních institucí. 15. srpna 2008 je tak vystrašil pád velké banky Lehman Brothers, že přerušili jednání se skupinou bank o půjčce AIG a sami zasáhli. AIG de facto koupila americká vláda.
Stát chtěl příliš velký úrok Ale zatímco soukromníci chtěli za záruku ve formě zhruba 80 procent akcií AIG půjčit pojišťovně 75 miliard dolarů, centrální banka raději nabídla o deset miliard více. Svoji „štědrost“ si chtěla kompenzovat tím, že požadovala po AIG neobvykle vysoký úrok - přes 11 procent ročně. Jenže obchodníci na trhu si to vyložili tak, že v pojišťovně mohou být schovaní další „kostlivci ve skříních“. Agentury začaly připravovat další snížení ratingu AIG. To by omezilo obchody firmy a podle odborníků z centrální banky by to vedlo k jejímu krachu.
Proto vláda investovala do pojišťovny z vládního programu na pomoc bankám ještě 40 miliard dolarů. Za více než 20 miliard dolarů pak vykoupil stát cenné papíry v téměř nulové hodnotě, které AIG vlastnila. Následovaly další obchody. Celkově vláda nakonec vynaložila zhruba 180 miliard dolarů a získala za to akcie firmy a cenné papíry.
Účet za záchranu AIG ale mohl být o miliardy nižší. Barofsky upozorňuje, že všem institucím, které měly u AIG „pojištěné“ deriváty, vyplatila nakonec firma jejich plnou nominální cenu, ačkoliv byly fakticky neprodejné. Přitom s postiženými bankami šlo vyjednávat, protože pokud by AIG zkrachovala, nedostaly by skoro nic. Jedna z postižených bank, švýcarská USB, dokonce svolila k tomu, že dostane jen část hodnoty derivátů. Ale to se nakonec nestalo.
Podle Barofského měli centrální bankéři buď AIG nechat jednat jako soukromý subjekt nebo sami tvrdě vyjednávat. Stěžuje si, že „centrální banka jednala za AIG, což je v protikladu k její roli regulátora“. „Jsme úředníci, tvrdě vyjednávat nemůžeme“ Barofsky dokonce podezřívá úředníky, že schválně tímto způsobem poskytli finanční pomoc dalším bankám v potížích. „Finanční situace dalších bank nehrála roli,“ tvrdí ale Timothy Geithner, bývalý šéf newyorské části americké centrální banky, která záchranu AIG řídila. Jednat tvrději prý nešlo, protože jako státní úředník musel postupovat vůči všem stejně a nesměl si vynucovat „slevu“. Geithner je dnes americkým ministrem financí. Mluvčí Geithnerova úřadu Andrew Williams uvedl, že Barofského zpráva přehlíží zkušenosti získané záchranou bank. Kabinet teď připravuje reformu regulačních institucí. „Vláda potřebuje lepší nástroje k zvládání pádu tak velkých institucí, jako tomu bylo loni na podzim,“ dodal.
graf
Čistý zisk AIG v miliardách dolarů
