Zvolený prezident Donald Trump nastoupí do úřadu složením slibu během inauguračního obřadu v pátek 20. ledna. Jeho kabinet ale předtím, než bude moci začít pracovat na uvedení Trumpovy politiky do reality, musí projít schvalovacím procesem v Senátu Spojených států.
Prověřování kandidátů začíná již po oficiální nominaci prezidentem. V tento moment započne Úřad pro vládní etiku zkoumat, jestli kandidát na ministerský post nemá konflikt zájmu v oblasti, do které byl nominován.
Úřad, který byl založen v roce 1978, zároveň zajišťuje, aby implementované kroky vlády nebyly v rozporu s etickými pravidly a informuje Kongres o případných střetech zájmů. „Veřejná služba je svěřená důvěra veřejnosti. Ústava, zákony a etické principy musí stát nad soukromým zájmem,“ říká první z principů, na jejichž dodržování úřad dohlíží.
  |
Informace úřad shromažďuje jednak ve spolupráci s tzv. přechodným týmem prezidenta, ale také vlastním šetřením. Dokumentace o nominovaných následně putuje do Senátu, kde se s materiály mají možnost seznámit senátoři z různých senátních výborů, podle toho na jaký post je ministr nominovaný. Například kandidát na ministra zahraničí předstupuje před senátní výbor pro zahraniční vztahy, kandidát na ministra financí před senátní finanční výbor atd.
Následně jsou během několikadenních slyšení kandidáti na ministry konfrontováni s podněty od etického úřadu a otázkami senátorů. Nominovaný ministr musí své nedostatky či konflikty obhájit před komisí senátního výboru. Ten následně hlasuje, zda kandidáta doporučit k hlasování v celém Senátu.
Například když prezident Obama navrhnul v roce 2009 Hillary Clintonovou na pozici ministryně zahraničí, senátní výbor podpořil její nominaci 16 hlasy ku jednomu.
Většinu mají Republikáni
Je to však až Senát, který fakticky potvrzuje prezidentovy nominace. Senátní výbor, který prováděl slyšení, navrhuje Senátu hlasování o schválení nového ministra. Vydává k němu doporučující, nebo nedoporučující stanovisko. Ke schválení kandidáta v Senátu stačí prostá většina, tedy 51 senátorů ze 100. Republikáni v současnosti disponují většinou o 52 hlasech.
Na rozdíl od českého systému, ve kterém Poslanecká sněmovna vyjadřuje důvěru, či nedůvěru vládě jako celku, americký Senát schvaluje ministry jednotlivě. Pokud některý z kandidátů schválen nebude, nemusí prezident sestavovat nový kabinet, ale pouze vyměnit daného ministra.
Průchod každé nominace záleží nejen na tom, kolika hlasy disponují strany, ale také na kontroverznosti kandidáta. V roce 2009 měli Demokraté 57 hlasů v Senátu, ale Hillary Clintonové se podařio získat nominaci 94 hlasy senátorů. Stejného počtu hlasů dosáhl v roce 2013 i druhý Obamův ministr zahraničí John Kerry. Demokraté tehdy měli jen 53 hlasů. Nejlepšího výsledku dosáhl v Obamově administrativě Leon Panetta jako kandidát na ředitele CIA, když získal všech sto hlasů senátorů.
MACHÁČEK: Tillerson – Putinem vyznamenaný šéf americké diplomacie |
Donald Trump nominoval na ministerské posty několik kontroverzních postav, jako například šéfa ropné společnosti Exxon Mobile Rexe Tillersona, do pozice ministra zahraničních věcí. Tillerson má totiŽ díky práci v ropném průmyslu vazby na prezidenta Putina. Senátní výbor bude zároveň muset řešit otázku, zda Tillerson nebude v roli ministra zahraničí ovlivněn soukromými zájmy v ropné společnosti.
Dalšími nominovanými, o kterých americká média hovoří v souvislosti se slyšeními, jsou Jeff Sessions, kandidát na ministra spravedlnosti, nebo Betsy DeVosová, která se uchází o post ministryně školství. Ta byla kritizována nejen šéfem školských odborů, ale také prý vyváděla peníze z veřejných škol.
