V českých věznicích nejsou na hladovky moc zvyklí. Loni se rozhodli odmítat stravu čtyři lidé a šest předloni. Většinou se však jedná už o odsouzené trestance. Hladovkáři ve vazbě jsou v tuzemsku poslední dobou velmi vzácní a dali by se spočítat na jedné ruce.
Nyní k takovému radikálnímu kroku přistoupil Martin I., anarchista, který je obžalovaný za přípravu teroristického útoku na vojenský vlak. „Terorista“ již třináctý měsíc tráví ve vazbě a čeká na soud. Jeho poslední snahu dostat se z cely ven zhatil Vrchní soud v Praze, když dal za pravdu stížnosti státního zástupce (více ZDE). Případ navíc od samého počátku provází pochybnosti.
„U nás je to výjimečný jev. Rozhodně se to nestává často,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí pankrácké věznice Lucie Kováčová. Jakmile totiž vězeň odmítne dvakrát jídlo, správa věznice zbystří a bere to jako vyhlášení hladovky. „Začne být samozřejmě sledován lékařem. Pokud lékař rozhodne, tak je vězněná osoba přesunuta do nemocnice, kde je o něj postaráno,“ popsala Kováčová.
Anarchista - ilustrační foto.
Mladý anarchista je prý připraven držet hladovku, dokud nebudou splněny čtyři jeho požadavky. V první řadě chce, aby šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta (který ovšem ve čtvrtek podal žádost o odchod do civilu) stáhl záznam o jeho sestře Pavle B., která se za něj chtěla na svobodě zaručit. Dokument tvrdí, že je organizátorkou anarchistických protestů za osvobození svého bratra. Ta to však ale odmítá.
Dále si přeje důstojné veganské jídlo, ukončení údajného sledování své rodiny a přátel policií a opětovné přezkoumání propuštění z vazby.
Hladovku chce prý anarchista držet, i když ho lékaři budou muset připojit „k hadičkám“ s umělou výživou. „Bratr s tím počítá. Jsem domluvená, že mi jeho lékař ve vazební věznici bude podávat informace, pokud se jeho stav zhorší,“ tvrdí anarchistova sestra Pavla B.
Pokud by k takové extrémní situaci došlo, může se vězeňská služba pořádně zapotit. Léčit někoho proti jeho vůli je obtížně i z hlediska práva. „Je to velmi složitá problematika,“ přiznává ředitele nemocnice při Vazební věznici na Pankráci Petr Werbik.
Skoro jako eutanazie
„Máme ale možnost mu pomoc, i když to odmítne. Označíme ho za neschopného reálně zvážit situaci. Musí se to ale hlásit soudu a dozorujícímu státnímu zástupci. Nechat ho ale umřít nemůžeme,“ míní. Jednalo by se totiž podle něj o pasivní eutanazii.
Kromě lékařů vězně bedlivě sleduje také psychiatr. „Pokud někdo drží hladovku dlouho, tak dochází k metabolickému rozvratu a pacienti už neuvažují normálně,“ vysvětluje Werbik důvod.
Podmínky Martina I. pro ukončení hladovky
|
Za dobu pěti let, co ve vězeňské nemocnici na Pankráci působí, si však případ hladovkáře, kterému by museli pomoci i přes jeho vůli, nepamatuje. „Docházelo, že když to vydrželi dva až tři týdny, tak se metabolismus začal měnit, ale pak si to většinou rozmysleli,“ vzpomíná.
Z praxe má však jeden případ, kdy vězně léčili i násilím. „Měl jsem pacienta, který sice nedržel hladovku, ale jeho stav byl tak vážný, že mohl umřít. Tam jsme ho opravdu téměř násilím odvedli z cely na oddělení a nasadili mu antibiotika. Takové zákroky se ale musí nahlásit soudu,“ dává příklad Werbik. Pokud by se anarchista bránil ošetření, hrozí mu tak teoreticky v pozdější fázi i připoutání a léčba proti jeho vůli.
Kritika zásahu
Zásah proti extremistům z loňského dubna čelí od počátku kritice. Zastánci obžalovaných tvrdí, že se jednalo o policejní provokaci. Do skupiny „teroristů“ totiž byli nasazeni agenti. V cele předběžného zadržení navíc skončili i lidé, kteří údajně s přípravou útoku neměli ani vzdáleně nic společného.
Obvinění měli podle žalobce připravit útok na vojenský vlak zápalnými lahvemi, které zakopali u Chuchelského železničního tunelu. Celou obžalobu server Lidovky.cz detailně popsal.
Chuchelský železniční tunel - pohled od Branického mostu.
V případu „prvních českých teroristů“ bylo obviněno celkem pět lidí. Údajný vůdce Petr S., Martin I. a Alexandra S. jsou obviněni z přípravy teroristického útoku na vojenský vlak. Další dvě ženy Katarina Z. a Radka P. za to, že přípravu nepřekazily a neudaly ostatní na policii. Údajným „teroristům“ může nyní hrozit výjimečný trest až 20 let za mřížemi.
Policie navíc Petra S., Martina I. i Katarinu Z. (nepřekažení teroristického útoku) viní také z násilí vůči úřední osobě. Trojice měla připravit zápalné lahve, které měly být použity jako zbraně při bránění squattu Cibulka.
