Kromě 560 Afghánců žalobu na nečinnost německého migračního úřadu v loňském roce podalo také 337 Iráčanů, 217 Eritrejců a 207 Syřanů. Zbylí stěžovatelé pocházeli z jiných zemí původu.
Neúnosné a protiprávní, říká opozice
Německé ministerstvo vnitra údaje o počtu žalob zveřejnilo na žádost poslankyně Spolkového sněmu za opoziční stranu Levice Sevim Dagdelenové, která dlouhé čekací lhůty na podání žádosti a její následné vyřízení označila za „neúnosné a protiprávní“. „Je to organizované selhání státu,“ uvedla poslankyně krajně levicové strany v rozhovoru poskytnutém listu Thüringer Allgemeine.
Běženci ze severní Afriky ztratí v Německu šanci na azyl |
Na počátku ledna Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) oznámil, že letos musí zpracovat zhruba 660 tisíc starých žádostí o azyl. Přibližně 360 tisíc z nich už bylo loni skutečně podáno, ale nestihly se zpracovat. Dalších asi 300 tisíc migrantů, které úřady loni zaregistrovaly, ale zatím žádost o azyl ani podat nestihlo. K těmto žádostem přitom podle šéfa úřadu Franka-Jürgena Weiseho letos přibudou pravděpodobně další statisíce žádostí nově příchozích běženců.
Noví zaměstnanci
Do poloviny letošního roku by měly řady BAMF posílit až 4 tisíce nových zaměstnanců s oprávněním rozhodovat o udělení azylu. Už během loňského roku nastoupilo do úřadu tisíc nových lidí. Celkem by jich tak mělo pro úřad rozhodující o žádostech o azyl ve druhé polovině letošního roku pracovat 7 tisíc.
V Německu sílí protiuprchlická nálada. Přes 900 útoků cílilo loni na ubytovny |
Německo je během nynější migrační krize jednou z hlavních zemí, kam směřují běženci mimo jiné z Blízkého východu a severní Afriky. V loňském roce jich do Německa přišlo téměř 1,1 milionu. Alžírsko, Tunisko a Maroko chce ale Berlín nově zařadit na seznam bezpečných zemí. Žadatelé z těchto tří zemí tak nárok na azyl v Německu automaticky ztratí.
