Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

„Žádné bulharské pasy nerozdáváme“

Česko

Bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov v rozhovoru pro LN odmítá, že by docházelo k „pokoutnímu“ rozšiřování EU

* LN Tématem, které plnilo stránky novin během léta, bylo sporné vyhošťování bulharských a rumunských Romů z Francie. Víte, kolik Romů takto přicestovalo zpět do Bulharska?

Do Bulharska se z Francie dobrovolně vrátilo 52 Romů. Konzulární úřady ve Francii s nimi byly předtím, než souhlasili s návratem do země, v kontaktu. Jejich rozhodnutí vrátit se souviselo s požadavky jak francouzské národní legislativy, tak unijní legislativy týkající se volného pohybu osob. Po třech měsících strávených v zemi musíte dokázat, že máte dostatek financí pro zajištění pobytu. Takže se na to nedíváme jako na vyhošťování, bylo to založeno na zákonech. Média v Evropě na to nahlížela nesprávným způsobem. Opravdovým tématem, kterým je potřeba se zabývat, je, jak pomoci romské komunitě ve střední a východní Evropě začlenit se do společnosti. Mají mnoho problémů sociálního charakteru, problémy s bydlením, vzděláváním, s nezaměstnaností. My nebudeme řešit jejich problémy ve Francii, ale jejich problémy doma.

* LN Sledujete nějak jejich další osud?

Když se vrátili do Bulharska, naše úřady nás informovaly o tom, v jaké části země žijí. Nyní jde hlavně o jejich integraci do sociálního systému. Jen očekávat, že někam pojedou a pak se zase budou vracet, to opravdu není způsob, jak řešit tento problém. Mnoho z nich se odstěhovalo, protože cítilo, že doma nemá dostatek příležitostí. Je to to samé, co se děje a dělo i v ostatních evropských zemích, i v České republice. Naším úkolem je nyní tuto situaci zlepšit jak vlastními zdroji, tak i s podporou Evropské unie a jejích institucí.

* LN Co pro ně tedy bulharská vlády dělá?

Nyní se zaměřujeme hlavně na dva problémy. Jedním je přístup ke zdravotní péči a druhým přístup ke vzdělání. Také máme program týkající se bydlení, který byl již úspěšný, takže hledáme možnosti, jak ho rozšířit. Je třeba, abychom lidem, kteří byli tradičně chudí a měli omezený přístup ke vzdělání, poskytli skutečné příležitosti a způsoby, jak se navrátit do společnosti. Je to problém, který řeší Bulharsko, Rumunsko, Česko, Slovensko, Maďarsko. A všichni to potřebujeme mezi sebou koordinovat. Jak efektivní naše snahy budou, ale záleží na tom, co každý udělá u sebe doma.

* LN Objevily se informace, že Bulharsko dává pasy i lidem žijícím mimo hranice země. Mám na mysli bulharské Turky, kteří byli ze země vypovězeni v 80. letech, či Slovany z Makedonie...

To směšujete mnoho věcí dohromady. Jsou tu bulharští obyvatelé, kteří byli během komunismu vyhnáni do Turecka. Jsou to bulharští občané a mají veškerá práva. Mnoho z nich se za posledních 20 let vrátilo zpátky domů, protože chtějí žít se svými rodinami v zemi, kde se narodili. Nikomu pasy nerozdáváme. Naše legislativa je velmi přísná. Povoluje ale lidem, kteří se narodili v Bulharsku či jejichž rodiče se zde narodili, aby měli bulharské občanství.

* LN Psalo se ale o určitém „pokoutním“ rozšiřování EU, o obavách, kolik tisíců lidí navíc by se mohlo najednou stát občany Unie...

Když se jejich země staly členy Evropské unie, oni se stali také občany Evropské unie.

* LN Takže těchto lidí není poslední dobou nějaké větší množství?

Nikoliv. Je to běžná procedura, která probíhá již mnoho let a je založena na zákonech, které máme.

* LN Evropská komise Bulharsko často kritizuje za nedostatečný boj s korupcí a za pomalé reformy justice. Jak se s tím snažíte bojovat? A daří se vám to?

Poslední rok jsme se důsledně zaměřili na vymýcení korupce a zločinnosti. Po minulých komplikovaných koaličních vládách jsme zdědili množství problémů, reforma justice byla opožděná a neefektivní. Nyní se ale snažíme dosáhnout zásadního pokroku, což už ocenila i Evropská komise ve své poslední zprávě. Bulharsko má k tomu politickou vůli i odhodlanost. Samozřejmě stále čelíme problémům spojeným s modernizací soudnictví, to je ale složitější úkol na delší dobu. Jsem si ale jistý, že do jara příštího roku budeme mít hotovou zásadní část nové legislativy a budeme se tak moci zcela vyhnout nové kritice. To je priorita číslo jedna naší vlády. Byl bych rád, kdyby to i ostatní země v regionu měly za prioritu, protože zločinnost a korupce není jen problémem jedné země. Často když naše tajné služby odhalí zločineckou síť, její chapadla sahají až za hranice země.

* LN Brzy uplynou již čtyři roky vašeho členství v EU. Co se za tu dobu v Bulharsku změnilo?

Změnilo se toho hodně, pokud jde o příležitosti lidí, pokud jde o investice a infrastrukturu, což je pozitivní. Někdo ale samozřejmě mohl očekávat, že se toho změní více. Důvodem, že se tak nestalo, je fakt, že první dva roky po vstupu jsme byli v jakémsi šoku, že jsme členy Evropské unie. Pak tu byly dopady finanční krize, která zasáhla naši ekonomiku. A také jsme ztratili spoustu času zaměřováním se na nesprávné věci. Nereformovali jsme soudnictví, dovolili jsme korupci, aby se rozvíjela... To se ale změnilo. Teď se musíme posunout kupředu.

* LN Bulharsko je jednou ze zemí, ve které by měly být umístěny některé prvky nového amerického protiraketového štítu v Evropě. Jak by se konkrétně mohlo Bulharsko do tohoto projektu zapojit? Probíhají už nějaká vyjednávání s Američany?

Pro nás je hlavně důležité, abychom nyní na summitu NATO v Lisabonu všichni odsouhlasili, že protiraketová obrana je jedním z úkolů aliance. Když k tomu dojde, a já myslím, že ano, můžeme se bavit o tom, jak bude architektura toho systému vypadat, pokud jde o jeho fáze vývoje či místa, kde bude rozmístěn. Další důležitá věc je, aby bylo území Bulharska chráněno tímto štítem, protože tím původním, který měl být umístěn v Česku a v Polsku, chráněno nebylo. Takže otázku, kde by mohl být nějaký z prvků tohoto systému umístěn, budeme řešit až po jednání v Lisabonu.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!