Žádné příměří. Posuneme frontu na západ, hrozí separatista Zacharčenko

Podle zpráv ruských i ukrajinských médií boje na východě Ukrajiny neutichají a plány na nová diplomatická jednání nejsou. Mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin agentuře TASS sdělil, že armáda za posledních 24 hodin ostřelovala čtyřiatřicetkrát obytné čtvrti donbaských měst a zabila 15 civilistů. Vládní vojáci prý pokračují i v ostřelování doněckého letiště, které ve čtvrtek obsadili vzbouřenci. Při pátečním raketovém útoku ztratili podle Basurina separatisté 24 mužů.

Podle Kyjeva narušili ve stejné době naopak separatisté dojednané příměří víc než stokrát. Zpravodajský server Cenzor napsal, že armádě se v noci podařilo vypudit vzbouřence z obranného postu číslo 31 v Luhanské oblasti, z něhož byli vládní vojáci pod tlakem povstalecké ofenzívy ve středu nuceni ustoupit. Prudké boje ale v oblasti neutichají.

Basurin doněckým novinářům řekl, že po dobytí doněckého mezinárodního letiště byla ve čtvrtek v troskách objevena mrtvá těla zahraničních žoldnéřů ze států Severoatlantické aliance. O které země se konkrétně jedná, mluvčí neuvedl. „Pod troskami nového terminálu jsme našli těla v uniformách NATO. Podle nalezených věcí jde o příslušníky privátních armád, které působí v roli ukrajinských diverzních skupin,“ řekl Basurin.

Boje se nyní soustřeďují na okolí měst Mariupol, Horlivka, Debalceve a Luhansk a vedeny jsou prakticky po celé linii fronty, uvedla agentura Unian. Obě strany se přitom netají úmyslem pokračovat v ofenzivním vedení bojů. Podle ukrajinského poslance Semjona Semenčenka by armáda měla přestat s „pasivním vyčkáváním“ a přikročit k zasazování úderů do hloubi povstaleckého území.

‚Posunout frontu‘

Vůdce doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko (uprostřed), obklopený strážemi.

Zacharčenko se setkal s obyvateli Doněcku, kde ve čtvrtek zahynulo 13 lidí při minometném útoku na tramvajovou a trolejbusovou zastávku. Prohlásil, že povstalecké velení má v úmyslu „posunout“ frontu dál od největšího donbaského města, aby znemožnilo armádě ostřelovat jeho obytné čtvrti. O dojednání klidu zbraní se prý snažit nebude. „Snaha dojednat příměří z naší strany už žádná nebude,“ řekl Zacharčenko podle agentury Interfax. K útoku směrem na západ jsou podle něj připravena vojska doněcké i luhanské „republiky“.

Schůzka takzvané minské kontaktní skupiny, která by měla kromě zastavení palby zajistit i stažení těžké výzbroje z fronty, je podle ruských i ukrajinských zdrojů v nedohlednu. Ukrajinský exprezident Leonid Kučma, který na jednání zastupuje kyjevskou vládu, zatím žádné pozvání k cestě do Minsku nedostal, napsala agentura TASS. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o datu minského jednání rovněž žádné informace nemá. Zda se může uskutečnit příští týden, nechtějí diplomaté OBSE spekulovat, napsala agentura TASS.

#Russia and militants trying to push the front line to #Ukraine - map. http://t.co/PDMvOb7s5J pic.twitter.com/SFjHDWaNUQ

— Ruthen (@RutheniaRus) 23. Leden 2015

Příprava na válku

Ukrajinská vláda reaguje na zostřenou situaci na východě země také přípravou preventivních opatření. Premiér Arsenij Jaceňuk v pátek přikázal gubernátorům ukrajinských oblastí vyhotovit mobilizační plány národního hospodářství pro případ války. Šéfové oblastí by měli každý pracovní den zahájit analýzou aktuální bezpečnostní situace, řekl Jaceňuk. „Situace není jednoduchá. Našim úkolem je plně ochránit klíčové objekty infrastruktury, které mají strategický význam pro město, oblast i stát,“ upozornil premiér.

Zároveň oznámil, že vláda rozhodla o zvýšené ostraze strategických objektů po celé zemi. Podle ukrajinských médií byly už hlídky posíleny ve východoukrajinském Charkově, kde v minulých týdnech došlo k několika pumovým atentátům. Předseda ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov novinářům řekl, že pumové útoky a pokusy o ně policisté zaznamenali i v Oděské a Záporožské oblasti, které sousedí s neklidným Donbasem. „Teroristická hrozba se stává realitou. Proto je třeba bez jakékoli paniky zajistit náležitá protiteroristická opatření,“ řekl Turčynov.

#ХорошіНовини У Hromadske International з’явився сайт. Ukraine Explained http://t.co/ltNe4GKEem pic.twitter.com/6g9KMSYFeG

— Hromadske.TV (@HromadskeTV) 21. Leden 2015

Podle agentury Unian Kyjev postupně utahuje i smyčku kolem povstaleckých území, aby zabránil pronikání diverzních skupin. Omezuje dopravní spojení se zbytkem Ukrajiny a buduje kontrolní posty na přístupových komunikacích.

Podle páteční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale podobné kroky ohrožují možnosti humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému válkou. Kontrola na přístupových silnicích se podle UNHCR netýká jen místních lidí, ale i pracovníků humanitárních agentur OSN a dalších mezinárodních organizací. „Tato opatření ještě víc komplikují pohyb humanitárních pracovníků a plnění jejich mise,“ uvedl UNHCR v prohlášení.

Mluvčí UNHCR Rupert Colville zároveň na tiskové konferenci v Ženevě potvrdil dřívější informaci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal už přes 5000 obětí. Jen během posledních devíti dnů, během niž vrcholily krvavé boje o doněcké letiště, podle Colvillea zahynulo v Donbasu 262 lidí. Od zářijového prvního pokusu o příměří šlo o nejtragičtější období, řekl mluvčí.

ACHMETOV U VÝSLECHU Ukrajinští prokurátoři ve čtvrtek dlouhé hodiny vyslýchali Rinata Achmetova, donedávna považovaného za nejbohatšího ukrajinského miliardáře. Achmetov vypovídal jako svědek v kauze financování terorismu a nezákonných ozbrojených skupin, uvedl mluvčí ukrajinské generální prokuratury. Podle listu Ukrajinska pravda trval výslech oligarchy šest hodin. Jaký má vlivný Ukrajinec k vyšetřované kauze vztah, prokuratura neuvedla. Po výslechu byl propuštěn. Rinat Achmetov. Achmetov vlastní řadu průmyslových podniků a dolů na neklidném Donbasu, zejména v okolí azovského přístavu Mariupol. Během loňského povstání proti režimu dřívějšího prezidenta Viktora Janukovyče zachovával neutralitu a zdržoval se veřejných projevů. Po zahájení proruské vzpoury vyslal do oblastí postižených ozbrojenými střety několik humanitárních konvojů. Válka ale na Achmetovova aktiva těžce dolehla. Podle agentury Bloomberg se za poslední rok jeho jmění zmenšilo o pětinu. Vypadal dokonce z žebříčku stovky nebohatších lidí světa, kde byl jediným Ukrajincem. Agentura odhadla koncem loňského roku hodnotu Achmetovova majetku na 10,5 miliardy dolarů (260 miliard korun), což je o 2,4 miliardy méně než v lednu 2014.