Podle jednoho z předkladatelů, poslance Václava Grünera (ČSSD) je pro zahrádkáře tento zákon stejně důležitý jako myslivecký zákon pro myslivce nebo rybářský zákon pro rybáře. Zákon prohlašuje zahrádkářství za veřejně prospěšnou činnost přispívající významnou měrou k ochraně přírody, životního prostředí a podpoře zdravého životního stylu.
Někteří senátoři pro předlohu nenašli pochopení. „Přijetím tohoto zákona se vracíme před listopad 1989,“ řekl Miroslav Krejča (ČSSD), který hlasoval proti zákonu. „Ten, komu nejvíc ublíží, jsou řadoví zahrádkáři,“ tvrdí. Petr Pakosta (ODS) je přesvědčen, že zákon je zbytečný a navrhl ho zamítnout. Návrhu se zastávala místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). „Je potřeba chránit každý metr, který někdo obdělává,“ uvedla s tím, že v řadě rodin pomáhají zahrádky zajistit potravinovou soběstačnost a ušetří jim peníze.
Zákon stanovuje, že pokud se obec rozhodne zahrádkářskou osadu zrušit, zpravidla poskytne nájemcům náhradní pozemky. Na to poukázala Soňa Paukrtová (Klub TOP 09 a Starostové); podle ní může nastat rozpor s listinou práv a svobod a navíc toto ustanovení rozděluje zahrádkáře mezi vlastníky a nájemce pozemků.
Zatím není jasné, kdy by se sněmovna mohla zamítnutým zákonem opět zabývat.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
