Odposlechy začal soud pouštět v pondělí, Nagyová v nich nazývá Petra Nečase volem či primitivem. Obhájce Nagyové okamžitě poukázal na dehonestaci své klientky, jeho námitky však soudkyně Helena Králová odmítla.
Ačkoli měla soudkyně možnost zakázat pořízení nahrávky novináři či dokonce vyloučit veřejnost, v tomto případě pouze nepovolila záznam videa.
Mgr. Pavel Kandalec, Ph.D., LL.M.Působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jako odborný asistent Katedry ústavního práva a politologie. |
Soud zpravidla vyloučí z hlavního líčení přehrávání rozhovorů soukromého či dokonce intimního charakteru, komentuje situaci Pavel Kandalec, odborník na ústavní právo. „Tyto by dle mého názoru neměly být ani součástí spisu – což je bohužel v praxi mnohdy porušováno a jediným, často škodolibým účelem takového postupu je dehonestace odposlouchávaných osob,” míní Kandalec, ten ale zároveň podotýká, že pokud se bude v kauze vycházet z tvrzení obžaloby, je nutné, aby soukromí odposlouchávaných osob ustoupilo veřejnému zájmu.
„Osobně se však domnívám, že právo na soukromí dospělé osoby může jen velmi zřídka převážit nad právem veřejnosti, která má právo být informována o průběhu trestního řízení. To platí obzvláště pro případ Nagyová, kde je zájem na veřejné kontrole průběhu trestního řízení mimořádně vysoký,” říká ke kauze Nagyová Kandalec. Bez relevance podle něj není ani otázka, nakolik odposlouchávané osoby samy svým chováním přispěly k potřebě provést jako důkaz přehrání příslušných pasáží odposlechu. Kandelec nakonec dodává, že veřejnost nemá právo na, „uměleckou“ část těchto odposlechů. Zveřejnění odposlechů by podle něj mělo sloužit pouze k informování veřejnosti, nikoliv k jejímu pobavení.
JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.Vystudoval Právnickou fakultu Karlovy Univerzity, kde získal také titul JUDr. z ústavního práva a titul Ph.D z práva veřejného. V současnosti zde působí jako odborný asistent. Mimo jiné se zajímá o právo a bezpečnost státu a pravidelně publikuje své názory. |
S převahou veřejného zájmu za určitých podmínek souhlasí i odborný asistent z pražské katedry ústavního práva Jan Kudrna. „V tomto konkrétním případě však může otázka zajít ještě dále, k úvaze, zda nebyla dotčena důstojnost účastníka řízení. Toto je především úkolem soudu a otázkou pro něj rozhodnout s ohledem na všechny okolnosti, které jemu jsou známy a například mně nejsou,” uvedl doktor Kudrna.
doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.Vzdělání získal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v současné chvíli vyučuje ústavní právo, státovědu a politologii. Od roku 1998 do roku 2006 zastával funkci poslance. |
Zádrhel v předložení odposlechů však vidí Zdeněk Koudelka z Masarykovy univerzity. Jeho výtky ale nesměřují k obsahu samotných odposlechů, nýbrž k jejich povolení.
„Problém odposlechů v kauze Nagyová-Nečasová je ten, že je povolil nepříslušný soud na základě žádosti nepříslušného státního zastupitelství. Stačí znát rozdíl mezi Čechami a Moravou a je zřejmé, že Praha není na Moravě a tudíž olomoucké Vrchní státní zastupitelství nemá být ve věci činné,” kritizuje Koudelka postup soudu. Ten také varuje, že tímto přístupem soud popírá zásadu, že nezákonný postup státního zastupitelství nemůže být zdrojem zákonného soudního procesu.
„Do budoucna se tak otevírá možnost zneužití moci manipulací s příslušností státního zastupitelství a tím i soudu povolujícího odposlechy.”
