Alarmující závěry testů PISA, které ukázaly zhoršující se výsledky školáků ve čtenářské gramotnosti, potvrdila i Česká školní inspekce. Mezinárodní studie upozorňuje i na to, že se čeští žáci ve škole nudí.
PRAHA Rok 2000 – čeští patnáctiletí žáci dosáhli v mezinárodních srovnáních PISA průměrných výsledků. Rok 2010 – stejně staří žáci jsou pod průměrem zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Rapidní zhoršení školáků má podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) na svědomí fakt, že je školství nemocné. Podle jiných je to jen nepružností našich škol.
„Problém je v tom, že se na školách učí pořád stejně. Děti potřebují ale něco jiného. Společnost se posunuje, žije jinak než dřív, pořád se něco mění. Škola je neumí pořádně zaujmout a motivovat,“ vysvětlila Jana Palečková z Ústavu pro informace ve vzdělávání, která od roku 2000 české průzkumy PISA organizuje. Její slova potvrzuje i další výsledek průzkumu – podle něj není škola pro žáky místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých
Potíž je, že se na školách
učí pořád stejně.
Společnost se posunuje, žije se jinak než dříve.
dětí se ve škole nudí a třetina do ní nechce chodit vůbec. „Nejlepší vztah ke škole mají žáci čtyřletých gymnázií, přesto se v ní nudí téměř polovina z nich,“ vyjmenovala Palečková.
I ministr Dobeš přisuzuje, kromě jiného, špatné výsledky právě tomu, že žáky učení nebaví. „To je zásadní problém, který má vliv na jejich vzdělávání a na to, jak se učí. Musí se to změnit,“ řekl ministr. Podle něj musí ze škol hlavně zmizet byrokracie, aby učitelé a ředitelé měli víc času na samotné učení a zlepšování podmínek ve školách.
Ministr Dobeš dává vinu i školské reformě – konkrétně školním vzdělávacím programům. Tedy možnosti, aby školy učily podle vlastních představ a plánů. „Dnes se stane, že dítě přestoupí v páté třídě na jinou školu a svým spolužákům nestačí. Každá škola učí jinak a něco jiného,“ popsal ministr.
Ministerstvo chce proto připravit vzorové osnovy, které by jasně stanovily, co se v jaké třídě musí žáci učit a co mají bezpodmínečně znát. K porovnání toho, jak situace na jednotlivých školách skutečně vypadá, mají posloužit srovnávací testy v pátých a devátých třídách.
Ne všichni jsou však přesvědčeni, že uvolnění v pravidlech, co a jak mají učitelé učit, má vliv na současný špatný výsledek testů PISA. „Zásadní věcí je, že se PISA týkala ročníků, kde ještě reforma neproběhla. Není možné svádět neúspěch žáků na vzdělávací programy,“ myslí si předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. „S takovými závěry se musí počkat až na příští testování,“ dodal.
Inspekce: Děti zvládají počítače lépe než učitelé
Testy PISA ale nejsou jediné, které poukazují na problémy v našem školství. I podle zjištění České školní inspekce školy příliš neumí čtenářskou gramotnost naučit. „Děti sice nemají třeba v matematice problémy se vzorečky a rovnicemi, problémy jim dělají slovní úlohy. Neumějí se slovním textem pracovat a pochopit ho. A to opět směřuje ke čtenářské gramotnosti, kterou nezvládají,“ uvedla ředitelka inspektorů Olga Hofmannová.
Z výroční zprávy školní inspekce navíc vyplývá, že učitelé za svými žáky často pokulhávají. Hlavně v cizích jazycích a počítačích. Neznalost jazyků u kantorů má ale vliv i na čerpání zkušeností ze zahraničí a na zapojení se do mezinárodních školních projektů. „Nedomluví se a nerozumí zahraničním kolegům,“ dodala šéfka inspekce.
Počítačová neznalost učitelů pak mezi nimi a žáky tvoří bariéru. Žáci na rozdíl od dospělých zcela běžně komunikují po síti, naopak učitelé počítače jen málokdy dokážou využít při výuce.
CO ZKOUMAJÍ MEZINÁRODNÍ TESTY VZDĚLANOSTI PISA A CO UKÁZALY
Čtenářská gramotnost Schopnost porozumět psanému textu, zabývat se jím, přemýšlet o něm a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí. Je podmínkou dobrého uplatnění ve společnosti. Nejlepší výsledky mezi zeměmi OECD mají žáci Koreje (539 bodů) a Finska (536 bodů). Výrazně lepšího výsledku ale dosáhli čínští žáci ze Šanghaje (556 bodů). Čeští žáci se se skórem 478 bodů umístili mezi zeměmi s podprůměrnými výsledky. Jejich výsledky jsou srovnatelné se studenty ze Slovenska a Rakouska. Předčili je však Poláci, Němci a Maďaři.
Matematická gramotnost Schopnost žáka poznat a pochopit roli, jakou hraje matematika ve světě, dělat dobře podložené úsudky a proniknout do matematiky tak, aby naplňovala jeho životní potřeby. V roce 2009 měli chlapci lepší výsledky než dívky ve 35 z 65 zúčastněných zemí, v pěti zemích byly dívky lepší. Česká republika patří ke skupině zemí, kde rozdíl mezi výsledky chlapců a dívek není statisticky významný, což v roce 2003 neplatilo. Stejně jako ve čtenářské gramotnosti se i v matematice zhoršili chlapci mnohem více než dívky. Od roku 2003 do roku 2009 poklesl výsledek chlapců o 29 bodů, výsledek dívek však jen o 19 bodů.
Přírodovědná gramotnost Schopnost využívat přírodovědné vědomosti, klást otázky a z daných událostí vyvozovat závěry, které vedou k porozumění světu a přírodě a pomáhají v rozhodování o nich a o změnách způsobených lidmi. Nejlepší výsledky v přírodovědném testu dosáhli Finové. Výsledek českých žáků (500 bodů) přitom odpovídá průměru zemí OECD (501 bodů) a je srovnatelný například s výsledky žáků z Maďarska, Rakouska a dalších devíti zemí OECD. I v této disciplíně se však výsledky českých žáků výrazně zhoršily (o 12 bodů). Větší pokles ve výsledku svých žáků zaznamenalo pouze Rakousko (17 bodů).
