S jejími slovy souhlasí i Petra Sochorová z advokátní kanceláře Havel Holásek: „Zaměstnanci mají v dnešní době větší zájem uplatňovat svá práva a domáhat se případné neplatnosti výpovědi či okamžitého zrušení i soudní cestou.“ Zaměstnanci bývají v soudních sporech o neplatné rozvázání pracovního poměru mnohem úspěšnější. „Ovšem ne vždy tomu je z důvodů, že zaměstnavatel při ukončování pracovního poměru pochybil,“ upřesňuje Sochorová. „Zaměstnanci totiž bývají některými soudci vnímáni jako slabší strana, což často ovlivňuje rozhodnutí v samé věci.“
Zažalovat zaměstnavatele za neplatnost výpovědi navíc přináší jen minimální finanční rizika. „Za prohraný soud musí zaměstnanec zaplatit celkově 8500 korun,“ říká Jaroslav Skubal z advokátní kanceláře PRK Partners. „Pokud při vyhraje, má právo na plat, který od firmy dostával, zpětně až k datu, kdy dostal výpověď.“
Nejčastější chybou, které se zaměstnavatel dopouští, je formální nepřesnost při výpovědi z organizačních důvodů. Zaměstnavatel nemůže pouze napsat, že pozice pracovníka byla zrušena. Vše je třeba přesně specifikovat a datovat, od kdy byla pozice zrušena.
Zvýšený zájem o právní podporu zaznamenaly i úřady práce, což potvrzuje Ladislav Hazuka, ředitel pobočky úřadu práce v Praze 8: „Veřejnost se na úřady práce opakovaně obrací s dotazy, případně stížnostmi, které se vztahují ke způsobu skončení pracovně právního vztahu s jejich zaměstnavatelem.“
