Přicházím zpravidla denně, pokud možno nezatížen vazbami z uplynulých pracovních let. Snídám, obědvám a večeřím, snažím se vnímat všechno, co se v restauraci děje a pozorovat ten frmol optikou „standardního“ hosta. Je to mravenčí práce, sběr dat pro další fázi. Bezmála 500 návštěv, neuvěřitelně pestrá mozaika...
Už asi tušíte, že v mém případě nebude „pod palbou“ ani tak jídlo, jako spíš servis a celkový dojem, který si každý z restaurace, kavárny nebo hospody odnášíme.
Velmi rád s vámi budu sdílet situace, které podle mě stojí za pozornost, stejně tak příhody, které jsem za tu dobu nasbíral. A není jich málo!
Můj dnešní kratičký komentář je o důležitosti zpětné vazby. Vlastně - není to ani tak komentář, spíš prosba nebo dokonce výzva.
Prostá touha dozvědět se od vás hostů co možná nejvíce, ať už jsou to postřehy pozitivní nebo zejména ty kritické. Věcná a konstruktivní kritika je totiž ten nejlepší dar.
Něco se vám nezdá? Jídlo nenaplnilo vaše očekávání? Přijde vám, že čekáte až příliš dlouho? Řekněte to obsluze nebo to sdělte manažerovi. Zpětná vazba je to nejcennější, co od vás restaurace mohou získat. Je to ten nejlepší nástroj ke zlepšení, prostředek k posunu zase o krůček dál. Vzpomínám si ze svého působení v New Yorku, jak mě doslova zaskočilo množství nejrůznějších komentářů od hostů. Pochvalných i těch kritických. Nebyl jsem na to v takové míře od nás zvyklý, ale brzy jsem pochopil jakou sílu feedback má.
A i přesto, že se u nás ve srovnání se světem zatím příliš hlasitá kritika ani chvála nenosí, já jsem osobně posun k lepšímu zaregistroval. Jen tak dál!
Filip Trčka Filip Trčka sám sebe s nadsázkou označuje jako restauračního voyera. Ve své pracovní době (i mimo ni) chodí do restaurací Ambiente, všímá si chyb, upozorňuje na ně a pomáhá je odstraňovat. Zkušeností na to má dost – v roce 1997 nastoupil do Pasta Fresca, byl manažerem v Mánesce, později vedl servis v La Degustation Bohême Bourgeoise. Bezmála tři roky působil také v newyorské Hospodě. |
