Obavy jsou na místě
Pane Ludvíku,pojďme se vsadit, že tuhle "polívčičku" byste si nedal. Obsahem frakovacích kapalin totiž rozhodně není jen voda a sůl, jak tvrdíte. Zpráva Sněmovny reprezantantů USA z dubna 2011 hovoří o 750 chemikáliích a dalších komponentech použitých ve 2500 frakovacích kapalinách. Kromě Vámi zmiňované soli a kyseliny citrónové se ve 342 případech jednalo o metanol, isopropyl alcohol - 274 produktů, 2-butoxyethanol - 126 produktů a ethylen glykol - 119 produktů. Ale i kyselina chlorovodíková, toluen nebo i extrémně toxický benzen nebo olovo. 29 látek nelezených v 650 produktech bylo buď karcinogenních nebo jinak zdravotně závadných. Mám pokračovat?Pro zvídavé a angličtinou vládnoucí:
http://en.wikipedia.org/wiki/Hydraulic_fracturing#cite_note-house1-23 Zcela zjevně nepravdivé je i Vaše tvrzení, že frakovací kapalina v hornině nezůstává. Samozřejmě je snaha kapalinu odčerpat zpět, ale velká část jí zůstane pod zemí, kde její další pohyb není zdaleka předvídatelný. Proces migrace chemikálií může trvat desetiletí, takže to, že se v USA zatím nic nenaměřilo nemusí být vůbec směrodatné, navíc geologická skladba se liší místo od místa. V České republice máme velmi bohaté zkušenosti se vháněním chemikálií (v tomto případě kyseliny sírové, zdraví neškodné) pod tlakem do podzemí při těžbě uranu u Ralska. Tenkrát byl naším vzorem Sovětský svaz a tamní "osvědčené" postupy těžby. Po desítkách let a miliardách utracených za sanaci tohoto experimentu jsme už snad trochu chytřejší. P.S. Zajímalo by mě, co říká Vašemu článku kolega Klos. Ve srovnání s tímhle je nějaký Frenštát úplná selanka.