Středa 30. listopadu 2022, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Diskuse k článku

Zatajeno i Járu Cimrmanovi: Bude se v Česku těžit břidlicový plyn?

Jedna či dvě miliardy kubických metrů ročně sice ČR od dovozu neochrání, ale v případě nějaké hry s plynovými kohoutky jí to umožní přežít.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

I74n40g91. 83V10r30a38t48i81s96l16a66v 25L47u89d33v79í21k 6186372220215

Trochu odpovědí
Tak jsem se začetl do hojné diskuse, která v řadě případů žije svým vlastním životem. Tož aspoň pár poznámek od autora:1. Mýlíte se v tom, že se jedná o PR článek. Opravdu tomu tak není a námět mi byl zadán bez jakýchkoliv pokynů redakcí České pozice.2. Možnost vlastní těžby - byť i v omezeém rozsahu - je skutečně bezpečnostním přínosem. Jen tak mimochodem: pocítil kdokoliv z vás omezení dodávky plynu pro svoji potřebu počátkem roku 2009, tedy v době té největší plynové krize? Myslím že nikdo, neboť se nás díky propojení se sousedními státy (Německem) vůbec nedotkla. Přesto se stala velmi vítanou argumentací proti plynu. Pokud budeme sami disponovat - byť i omezenými - zdroji plynu, bude jistota opravdu vyšší.3. Opravdu nelze srovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uranu pomocí kyseliny sírové. Tato těžba nás stála - a po řadu let ještě bude stát - miliardy korun, nežli se podaří ložisko u Stráže pod Ralskem sanovat. Zde by opravdu hrozila kontaminace podzemích vod, a to ve velmi plošném rozsahu. To se těžby břidlicového plynu opravdu netýká.4. Plynonosné břidlice se nacházejí velmi hluboko pod zemí, tedy ještě pod úrovní pískovcových vrstev (tedy mnohem hlouběji, než jsou standardní ložiska ropy a plynu než je úroveň pozdemních vod). 5. Připojuji se též k doporučení navštívit Wikipedii.com a pročíst si vše, co je tam obsaženo pod heslem "shale gas". Naleznete tam také výsledky testů amerických úřadů při sledování velmi rozsáhle těžby břidlicového plynu. Vše dobré Vám všem přeje Ing. Vraislav Ludvík 
0/0
20.1.2012 14:03
Foto

J28i96b 28J95i87b 5724274157357

re: Trochu odpovědí
Ad1) Vzhledem k tomu, že nedisponuji žádnými nadstandardními informacemi, tak nemohu rezolutně tvrdit je to tak nebo onak. Mohu jen soudit na základě výsledné podoby článku a vyřknout jen dojem, jakým článek působí.Také proto jsem v závěru uvedl: „Nic ve zlém pane Ludvíku, ale tenhle článek se Vám podle mne moc nepoved. Minimálně je z toho článku cítit myšlení energetika ze staré školy.“ Bylo tím míněno to, že v tom nemusí být zlý úmysl a výsledná podoba článku může být jen v důsledku řekněme dlouhodobě zažitého způsobu uvažování energetika s  letitou praxí v energetice, jejíž koncept pochází z poloviny minulého století. (Není myšleno nikterak urážlivě.) Ad2) Tvrdíte-li „Možnost vlastní těžby - byť i v omezeném rozsahu - je skutečně bezpečnostním přínosem.“ Pak by bylo na místě také uvést jak velkým? Kolik % spotřeby v čase zimní energetické špičky při současné spotřebě by pokryl tento zdroj a kolik by to představovalo těžebních míst? Co se týče argumentu, jak mnoho jsme pocítili plynovou krizi z počátku roku 2009 a nakolik jsme dnes připraveni na obdobnou situaci, jsem myslím celkem jasně uvedl:„Řekl bych, že v případě plynové krize srovnatelné s tou poslední Urajinsko-Ruskou, při stejné spotřebě, jakou máme nyní v období zimních špiček, by produkce těchto zdrojů stejně nic neřešila. Narozdíl od budovaných a od té doby již vybudovaných plynových trubek či zásobníků.“Takže jste podstatě jen zopakoval můj argument a tím de facto potvrdil. Že z hlediska řešení podobných situací by případná těžba břidlicového plynu na našem území měla jen marginální přínos. Ad3) Podobná tvrzení jako bych už někdy slyšel…Mimochoddem: Jak je to v případě puklin-geologických zlomů? Nemůže procesní kapalina a s ní i plyn uvolněný hydraulickým štěpením těmito puklinami unikat do okolních vrstev a následně kontaminovat spodní vody???Nenastalo něco podobného s největší pravděpodobností již v některých těžebních oblastech v USA? Kdy kontaminovaná voda obsahující procesní chemikálie a metan mohla těžko vzniknout jiným způsobem. Přestože těžební společnosti argumentují tím, že není prokázáno, že by problémy vznikly v důsledku těžby, ačkoli před těžbou se v postižených oblastech nevyskytovaly!? Ad4, 5) viz ad 3) + Nepřiznává i takový plynárenský expert jakým je Oldřich Petržilka, že „ekologické dopady těžby břidlicového plynu nejsou spolehlivě dořešeny“??? Doplním ještě pár otázek:Nabízí těžba břidlicového plynu v dlouhodobém horizontu řešení energetické potřeby našeho státu a nebo jej jen oddaluje? (Bez ohledu na ekologické zátěže tohoto způsobu dobývání.)Existují i jiné koncepční řešení jak zajistit energetickou bezpečnost tohoto státu? Pokud ano, které to jsou? Jaké mají klady a zápory? Jsou realizovatelné s dnešními vědeckými poznatky? Jaké by byly jejich náklady, finanční, bezpečnostní případně ekologické či jiné? Vše dobré i Vám. --------------------------------------------------------------------------------------------Opět pro redakci: Nestálo by za zvážení v případě odborných témat před zveřejněním článku poskytnout jej k recenzi jinému specialistovi a tuto recenzi pod článkem zveřejnit? 
0/0
21.1.2012 11:37
Foto

I43n12g84. 66V44r64a75t87i18s80l93a60v 90L53u48d49v91í22k 6946222590845

Tak snad pro doplnění - pro zn.JiB
Rád bych odpověděl na Vaše dva závěrečné  dotazy:  Nabízí těžba břidlicového plynu v dlouhodobém horizontu řešení energetické potřeby našeho státu a nebo jej jen oddaluje? (Bez ohledu na ekologické zátěže tohoto způsobu dobývání.)Existují i jiné koncepční řešení jak zajistit energetickou bezpečnost tohoto státu? Pokud ano, které to jsou? Jaké mají klady a zápory? Jsou realizovatelné s dnešními vědeckými poznatky? Jaké by byly jejich náklady, finanční, bezpečnostní případně ekologické či jiné?Těžba žádného fosilního paliva nenabízí dlouhodobé řešení; vždy se jedná o plenivý způsob, vedoucí k vyčerpání disponibilních zásob. V sousvislosti s břidlicovým plynem u nás se odpovídá obzvláště těžce,  neboť průzkumné práce, jejichž výsledkem by bylo nějaké ocenení poteciálu, zatím ještě ani nezačaly a dosavadní odhady stále náleží do sféry geopoesie. Vycházel jsem tedy z pozice sousedního Polska, kde jsou zásoby odhadovány na desítky let, přičemž by byly schopny pokrýt celou spotřebu čtyřicetimilionového Polska. Zde již údaje vycházejí z výsledků předběžných průzkumů. S našimi ložisky se ovšem ta polská srovnávat nedají, nicméně roční těžba 1 - 2 mld.m3 plynu mi nepřipadá jako příliš nadhodnocená. Při současné úrovni spotřeby plynu u nás by tak mohlo být pokryto 22 - 25% roční dodávky. Co se týče bezpečnsti těžby, znám pouze jediný případ, kdy se v Austrálii narušila hráz nádrže, obsahující solný roztok z pozdemních výplachů. Problém byl úspěšně sanován a australské orgány povolily obnovu těžby. Návrhy řešení, jak zajistit energetickou bezpečnost tohoto státu, by vydaly na několik objemných studií. Omlouvám se tedy, že se budu dále věnovat bezpečnosti z pohledu plynárenství, k němuž mám přece jenom nejblíže. Přesto mé úvodní tvrzení bude trochu obecnější: jsem hluboce přesvědčen, že nejlepší cestou ke zvýšení energeické bezpečnosti je omezování spotřeby energií, tedy investice do úspor. Pro velké investory to není žádné velké sousto, protože jednotlivé "případy" jsou rozprostřeny po celém území naší reubliky. Především tady je však nutno začít ve snaze zvýšit naší energetickou bezpečnost. To ale asi víme všichni, přestože se to děje tak ztuha. No - ale k tomu plynu. K ohrožení dodávek může obecně dojít třemi cestami:1. Významná porucha plynárenského systému. Pro ČR je taková možnost víceméně hypotetická, neboť zdrojový tranzitní plynovod je postaven jako souběh několika velkoprůměrových potrubí. Navíc je jeho část upravena tak, že umožňuje obousměrný tok přepravy plynu. U vnitrostátních plynovodů jsou potrubní systémy (zvláště kolem měst) zokruhovány, takže zásobování v případe poruchy je zajištěno druhým směrem plynovodu. 2. Zastavení dodávky plynu importérem, tedy stav, který nastal v lednu 2009. Pro ty odběratelské státy, které jsou zcela závislé na dodávkách ruského plynu, je takový stav katastrofální. Přesto ani takový stav již dnes není bez řešení. Cestou je integrace plynárenských sítí Evropy. Česká tranzitní soustava (která je dnes téměř jediným zdrojem zemního plynu (pominu-li marginální těžbu na jižní Moravě), je propojena se Slovenskem a na dvoi místech také s Německem. V současné době se staví další propoj s Německem, propoj s Polskem a plánováno je spojení s Rakouskem. Nadto disponujeme pozdemními zásobníky, které převyšují svojí kapacitou 38% z naší roční spotřeby plynu. Velmi podstatným cílem Evropské unie je vytvořit jednotnou evopskou plynárenskou síť. Zásady již byly formulovány a postupně se kodifikují. Jen jako poznámku: z vlastnictví společné evropské sítě jsou vyloučení hlavní producenti a expotréři plynu (Rusko, Norsko ap.) - používá se výraz "Anti-Gazprom Act". Společná soustava maximalisuje diverzitu přepravních cest a uvolní i pro ČR přístup k terminálům LNG na evropském pobřeží. Toto je z pohledu těch "rukou na kohoutu" mimořádně nepříznivá zpráva.A ještě jednu poznámku: v České republice více jak 3/4 miionu odběratelů změnilo svého dodavatele plynu. Tím, že je dnes nemalá část plynu prodávána na bursách, ztrácí se přehled o tom, jaký (čí) plyn je vlastně prodáván. Může to být plyn jak z Ruska, tak i Německa, Rakouska a Norska. Je to ošem půsledek libarelizace obchodu, ale v Evropě je čím dál tím méně jasnější, odkud pochází metan, co vám hučí v plynovém kotli. 3. Jsem trochu v rozpacích při pokusech vysvětlit dva protiběžné argumenty. Příznivci současného návrhu Státní energetické koncepce argumentují proti plynu (mj.) tím, že by se zhoršila mezinárodní obchodní bilance. Budiž - i když to z čísel zrovna moc nevyplývá. Na druhé straně vzniká odpor proti těžbě vlastního plynu, jenž by na obchodní bilanci měl vliv nepochybně příznivý. Celkově to na mne působí dojmem, že spíše jde o to, aby plyn nekonkuroval rozmanitým uhelným a jaderným ambicím. PS:  S Oldou Petržilkou jsme "ze stejné školy" a úzce spolupracujeme již téměř 40 let. Na rozdíl ode mne bývá trochu opatrnější ve svých vyjádřeních, nicméně naše názory jsou dosti identické. To jen na okraj. Jinak přeju všeho dobrého. Ing. Vratislav Ludvík
0/0
21.1.2012 14:00