Z desítek baťovských domků ve Zlíně je už jen malá část zcela bez úprav. „Nechceme z města skanzen, lidé tam musejí žít,“ připomíná Jan Obšivač z Národního památkového ústavu, který má Zlín na starosti. I on přiznává, že hledají křehkou hranici, jak lidem umožnit opravy domků, ale zároveň zachovat jejich původní koncepci.
První domky přitom začaly dostávat své obklady ještě před rokem 1989. „Dnes se nám lidé diví, proč máme na domě proužek z glazovaného kabřince. Tenkrát ale nebyl dostatek běžných obkladaček, které by imitovaly cihlovou strukturu,“ svěřila se LN Květoslava Šimáková, jejíž dům patřil k prvním „zatepleným“ baťovským stavbám.
Se zateplováním se nyní ve Zlíně roztrhl pytel. Původní, pouhých třicet centimetrů tlusté cihlové stěny totiž výrazně zvyšují náklady na topení. „Pokud se někde zateplení vyplatí, tak tady,“ shodují se lidé ze zlínské Lesní čtvrti. „Ale podívejte se, není cihlová barva jako cihlová,“ všímají si i oni. Některé domy jsou světlejší, jiné zase tmavší, liší se i spáry.
Kamenem úrazu zůstává právě problém, jak na izolační vrstvě znovu vytvořit iluzi původní cihlové zdi. Tenký pásek, kterým stavební firmy izolační hmotu obkládají, má být co nejpodobnější původním cihlám, tvarem i barvou. Jenomže ani úřady nesmějí diktovat konkrétního dodavatele a výrobci mají různé odstíny. „Lidé se snaží, ale i tak bude zajímavé sledovat vývoj barevnosti,“ přiznává památkář.
Úřady se snaží alespoň sjednotit zvolené metody. „Například tloušťka izolace by měla být do deseti centimetrů, aby nenarušila stavbu a šlo na ni navázat,“ připomíná Obšivač. Většina baťovských domků se totiž skládá ze dvou či čtyř částí, a mají tak více majitelů. A ti nemusejí chtít zateplovat zároveň.
Na radnici ve Zlíně zpracovali i materiál se stovkou rad, jak postupovat při opravách domků. Ten myslí i na takový detail, aby spáry měly přírodní šedý odstín. „Bílá barva působí nepřirozeně a vzhledem k moderním probarvovacím systémům se nepředpokládá její přirozené zrání,“ stojí v radách.
Zateplením postupně projde většina domků ve Zlíně. Je jasných jen několik, které zůstanou v původní podobě – je to pět domků, které firma Baťa nechala postavit v roce 1935. Ty mohou jejich majitelé zateplit maximálně zevnitř, a ještě velmi omezeně. Původní podoba zůstane také například jednomu z domků, který koupilo město Zlín a Muzeum jihovýchodní Moravy v něm vytvořilo expozici. „Tam zateplení není plánováno,“ uvedla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
***
Baťův Zlín
Domky jako symbol města Domky s fasádou z režného zdiva jsou typickou zástavbou Zlína. Vznikaly ve variantě pro jednu, dvě, nebo dokonce čtyři rodiny. Ve 20. a 30. letech jich byly ve městě postaveny přibližně dva tisíce. První stavby měly všechny stejnou podobu, což ovšem působilo poněkud kasárensky. Baťa proto vyhlásil architektonickou soutěž, z níž vzešly nové typy domků, které ale vesměs dodržovaly „městský styl“. Dnes většina domů patří jejich obyvatelům, kteří je podle podmínek památkářů upravují.
