PRAHA Strhané rysy se leskly potem. Lance Armstrong se ve středu poprvé obsadil do jedné z klíčových rolí na cyklistickém Giro d’Italia. Na vrcholu slavného stoupání na Blockhaus (2064 metrů nad mořem) jej pak ale sevřela únava.
Do cíle 17. etapy se nakonec vyškrábal jako desátý s téměř dvouminutovou ztrátou na vítěze Pellizottiho. Když Armstrong loni na podzim nečekaně oznámil, že se vrací do světového pelotonu, mnozí od něj čekali další zázraky. Jenže sedmatřicetiletý chlapík z Texasu zatím nejvíce budí pozornost tím, že s těmi nejlepšími prohrává.
Američan, který se s cyklistikou loučil v roce 2005 jako král, se zatím tváří, že mu to nevadí. „Nepřijel jsem do Itálie s žádnými velkými iluzemi,“ prohlásil po prvním týdnu italského závodu Armstrong. Vyhlíží etapový vavřín Muž, který porazil rakovinu a pak až mysticky ovládl Tour de France, kterou sedmkrát vyhrál, poprvé v kariéře okouší atmosféru italského Giro d’Italia. A na velké Gran Tour zažívá coby veterán nepoznané - stal se pomocníkem stájového kolegy Leipheimera. Vcelkové klasifikaci figuruje Armstrong na dvanáctém místě s více než dvanáctiminutovou ztrátou na vedoucího Rusa Meňšova. Přitom Armstrong na Giru, které slaví sté výročí - to byl velký předstartovní tahák a tisíce Armstrongových příznivců věřily, že Američan by mohl bojovat i o celkový triumf. Televizní stanice Eurosport vysílá souhrny ze závodu s názvem „Planet Armstrong“.
„Budu zklamaný, když nevyhraji etapu,“ povídal před startem v Benátkách Texasan. To si ještě užíval status první celebrity pelotonu. Sešel se s italským ministrem zahraničí, projížděl se na gondole a vtipkoval, jak je rád, že umí plavat. Hovořil o své nadaci, která má být hlavním důvodem jeho návratu k cyklistice.
Jenže první velký test dává Armstrongovi pořádně zabrat. V Alpách nestačil a k vlastnímu velkému zklamání zaostal i v disciplíně, v níž drtíval soupeře, v jízdě proti chronometru.
Od poloviny závodu přestal komunikovat s novináři, což vedlo některá média k bojkotu zpráv o něm. Veterán s lidskou tváří Fanoušci si musí zvyknout na Armstronga, který nevládne, ale občas se zablýskne. „Po tak dlouhé době bez závodění předvádí skvělé výkony,“ tvrdí šéf Armstrongovy stáje Astana Johan Bruyneel.
„Obdivuji ho, jak se dokázal vrátit,“ říká italský vrchař a druhý muž závodu Danilo di Luca. „Sice už nepatří mezi nejlepší, ale pořád je to sedminásobný vítěz Tour a nyní vidíme jeho lidskou tvář, když trpí ve stoupáních,“ myslí si di Luca. „A je stále úžasný bojovník.“ Armstrongovi také nehrály karty příliš do ruky. Při přípravě na Giro si zlomil klíční kost, musel na operaci a nemohl trénovat. „Proto budu ve druhé půlce závodu lepší,“ vyhlásil. A měl pravdu. Ve středeční vrchařské etapě se pustil do úniku, rval se s nejlepšími.
Je pravděpodobné, že se o etapový vavřín popere i dnes v poslední horské etapě letošního Gira.
Armstrong se navíc vždy uměl skvěle připravit hlavně na červenec, kdy je na programu Tour. Je možné, že si „zázrak“ schovává do Francie.
Armstrong na
Giro d’Italia 2009
Po 1. etapě: 15.
(ztráta na vedoucího
závodníka -0:13)
Po 2. etapě: 10. (-0:27)
Po 3. etapě: 5. (-0:31)
Po 4. etapě: 6. (-0:28)
Po 5. etapě: 22. (-3:34)
Po 6. etapě: 25. (-4:13)
Po 7. etapě: 25. (-4:31)
Po 8. etapě: 25. (-4:39)
Po 9. etapě: 25. (-4:39)
Po 10. etapě: 18. (-5:28)
Po 11. etapě: 16. (-5:28)
Po 12. etapě: 12. (-6:34)
Po 13. etapě: 12. (-6:34)
Po 14. etapě: 14. (-7:28)
Po 15. etapě: 13. (-8:28)
Po 16. etapě: 12. (-11:06)
Po 17. etapě: 12. (-12:17)
Po 18. etapě: 12. (-12:17)
