LN: Co by měli dělat Jiří Drahoš a Miloš Zeman, aby vyhráli?
Neplatí univerzální recept pro oba. Miloš Zeman potřebuje mobilizovat příznivce, kteří nevolili, aby přišli k volbám, a potřebuje maximálně vytěžit části elektorátu neúspěšných kandidátů, již nenacházejí u Jiřího Drahoše to, kvůli čemu volili. Pan Drahoš zase musí ujistit voliče neúspěšných kandidátů, že dodá na Pražském hradě totéž, o čem si mysleli, že dodá jimi preferovaný kandidát. Byť třeba v menšině.
LN: U obou tak platí zaměření se na voliče vypadlých kandidátů?
To je největší skupina, zhruba milion 750 tisíc lidí. Skupina, která by mohla přijít k volbám, ačkoli nevolila v prvním kole, je daleko menší. Hranice volební účasti je podle mě 65 procent, tedy o 3,5 bodu víc než v prvním kole. To je relativně malý rezervoár. Proto jsou důležití ti, kdo byli u voleb a volili neúspěšné kandidáty.
Jan Herzmann■ Odborník na komunikaci, marketingové informace a politický marketing. ■ Vystudoval obor matematická ekonomie na Univerzitě Karlově v Praze. Po sametové revoluci pobýval na švýcarské Universität St. Gallen. ■ V roce 1992 založil společnost Factum, která se stala přední českou agenturou na zpracování průzkumů veřejného mínění. Po 21 letech z ní odešel do rodinné firmy. ■ Je autorem řady publikací a knih. Vedle své práce se věnuje neziskovému sektoru, například coby místopředseda Výboru pro UNICEF. |
LN: Jak se tito voliči ohlédnou na doporučení svých kandidátů?
Na to neexistuje žádné obecné pravidlo. Záleží na tom, do jaké míry svému kandidátovi důvěřují a do jaké míry ho volili jako nutné zlo. To v tuto chvíli z žádných průzkumů nevíme.
LN: Je naopak něco, co by postoupivší kandidáti dělat neměli?
Jiří Drahoš by se neměl pokoušet tvářit, že v politice všechno zvládá a zná. Bylo by to nepřirozené a potenciální voliči by mu to neuvěřili. Čas od času by mu podle mě slušela i odpověď „nevím“, aby dal najevo, že není Ferda Mravenec, práce všeho druhu.
Miloš Zeman by se zase měl vyvarovat zbytečných bonmotů, přičemž to zbytečných zdůrazňuji. Nikdy se jich nevyvaruje zcela, je to jeho přirozenost. V mnoha případech perfektně sedí a získává jimi body. Někdy se mu ale stane, že bonmot není namístě a vlastně mu škodí.
LN: Po sečtení výsledků to trochu působilo, jako kdyby si oba pánové půjčili něco od toho druhého. Drahoš přitvrdil a Zeman ubral na „hulvátství“. Je to cesta správným směrem?
Ano, v obou případech. Jiřího Drahoše jsem měl příležitost poznat v době, kdy byl předsedou Akademie věd. Překvapilo mě, jak je smířlivý, až někdy působil jako nerozhodný, což ve své pozici nebyl. Může to být i sázka na to, aby co nejméně lidí odradil a získal příležitost dostat hlasy v druhém kole. Když teď trochu přitvrdí, ukáže, že není slabým protivníkem, ale nesmí to přehnat. Nesmí totálně změnit image.
Miloš Zeman si je jistě vědom, že soupeří s člověkem z akademické sféry, který je ze své podstaty velice slušný. Nějaké vulgarity by mohly být ve druhém kole na závadu. Měl by boj zaměřit politickým směrem a snažit se dokázat, že je to on, kdo na Hrad patří, oproti nezkušenému, byť úctyhodnému protikandidátovi.
