Prezident očekává, že se jeho "námět na změnu volebního systému" stane předmětem sporů především v Poslanecké sněmovně. "Já bych si velmi přál, abych v Senátu našel oporu a spojence v této, ale samozřejmě i v dalších věcech právě proto, že jsem se senátory spřízněn volbou," uvedl prezident s poukazem na to, že i on byl vybrán občany většinovým volebním systémem ve dvoukolové volbě.
Snížení pětiprocentní hranice preferenčních hlasů na tři procenta by podle něho prospělo volebnímu systému. Zeman ale odmítl úplné odstranění takové bariéry. V tom případě by podle něj do Sněmovny byli vybíráni jen lidé z velkých měst a zastoupení menších obcí by kleslo na nulu.
Navýšení počtu krajů zvýší participaci občanů
Zvýšení počtu krajů by podle něj snížilo počet kandidátů v kraji a umožnilo jim skutečně svůj volební kraj objet a představit voličům sebe i svůj program. Na tiskové konferenci pak Zeman připomněl návrh změn volebního zákona, které před lety odmítl Ústavní soud a které počítaly s 35 volebními kraji. Zvýšení počtu krajů by podle něj zvýšilo "participaci občanů na věcech veřejných".
ČTĚTE TAKÉ: |
O panašování, tedy výběru napříč kandidátkami, mluví Zeman už delší dobu. "Už jsem se setkal s téměř jednomyslným odporem všech politických stran proti této myšlence," podotkl dnes v Senátu. Důvody odporu přitom prý plně chápe, protože strany mají podle něj zájem umísťovat na kandidátky i lidi, o kterých nikdo nic neví.
Výběr napříč listinami je opakováním pozitivní zkušenosti z komunálních voleb, kde již dlouhodobě existuje, řekl Zeman. Možnost výběru napříč kandidátkami dává podle něj nejen větší svobodu voličům, kteří nejsou sevřeni do "svěrací kazajky" politické strany. "Vytváří nepříjemný tlak na všechny politické strany, aby do čela svých kandidátek dávali skutečné osobnosti, a ne - kdysi, když jsem nebyl prezident, bych řekl 'šedivé myši', dnes musím volit zdvořilejší terminologii - lidi bez výrazných osobnostních rysů," poznamenal Zeman.
Veto je alibismus, Zeman jím plýtvat nebude
Dále Zeman před senátory opět slíbil, že nebude zbytečně vetovat žádné zákony. "Veto je alibismus,veto je výraz jakéhosi zoufalství a veto je také důkaz toho, že prezident republiky se nesnažil s oběma komorami parlamentu před svým vetem řádně diskutovat, přednášet svoje argumenty a případně být přesvědčen argumenty těchto komor," uvedl. Dodal, že své výhrady chce se zákonodárci řešit ještě před přijetím sporných zákonodárců.
Zeman upřesnil, že doplněk lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny, podepíše při návštěvě předsedy Evropské komise José Barrosa v Praze 3. dubna. Tuto dohodu přes loňskou výzvu Senátu odmítl podepsat Zemanův předchůdce Václav Klaus, který označil dokument za zrůdnou a absurdní věc.
Nové ústavní soudce Senátu nevrhne do konce týdne
Na dobré cestě je prý jeho snaha doplnit Ústavní soud. Předpokládá, že Senátu jména předloží ve druhé polovině příštího týdne. Doufá, že horní komora Parlamentu doplnění ústavního soudu projedná dříve než v zákonem stanovené šedesátidenní lhůtě, řekl na společné tiskové konferenci s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).
Prezident Miloš Zeman promluvil na schůzi Senátu.
Letos vyprší mandát sedmi soudcům Ústavního soudu včetně předsedy Pavla Rychetského. Zeman se před inaugurací zavázal, že do dvou měsíců od uvedení do úřadu předloží Senátu návrh na doplnění členů soudu.
"Nyní se zdá, že tento termín patrně o něco zkrátím, protože tyto návrhy zřejmě Senátu předložím ve druhé polovině příštího týdne," řekl v projevu k senátorům Zeman. "Doufám, že nebude nutné využívat oněch 60 dnů, které má Senát podle zákona k dispozici, a že i tam se možná podaří tento termín zkrátit," dodal Zeman. O možnostech doplnění členů Ústavního soudu jednal Zeman se Štěchem již v polovině února. Před svou inaugurací ho přijal v kanceláři na Hradčanech. Po jednání tehdy řekl, že v březnu předloží jména prvních čtyř soudců a v červnu další čtyři kandidáty.
Štěch v tu dobu odmítl diskutovaná jména soudců zveřejnit. Podle něj však půjde o renomované odborníky. "Myslím si, že bude z čeho vybírat," dodal.
Zemanovci by neměli chtít do vlády
Straně práv občanl popřeje prezident Miloš Zeman na sobotním sjezdu, aby nenásledovala "katastrofy" malých politických subjektů a nesnažila se být ve vládě. Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ) by podle něj měla být "kritickým partnerem vítěze voleb".
SPOZ by podle Zemana neměla chtít být součástí vlády, jako se o to pokoušely malé strany Věci veřejné, LIDEM, Strana zelených, Unie svobody, ODA či lidovci. "Protože platí, že každá malá strana, která se vecpala do vlády, krátce poté buď zanikla, nebo se alespoň nedostala do Parlamentu," řekl Zeman na tiskové konferenci po projevu k senátorům.
