„Rozhodnutí o udělení milosti už je připraveno a hotovo. Až se vrátím z Číny, tak ho podepíšu,“ řekl Zeman. „V druhé polovině května dostane pan Kajínek milost. Už jsem o tom informoval i ministra spravedlnosti,“ upřesnil. Připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra.
Kajínek podle prezidenta opustí brány věznice v druhé polovině května. Bude pro něj platit sedmiletá podmínka. Pokud ji nedodrží, do vězení se vrátí.
Prezident ve čtvrtečním rozhovoru připomněl, že se o udělení milosti pro Kajínka uvažoval již před začátkem vládní krize. Odmítl tím spekulace, že se tímto krokem rozhodl odpoutat pozornost od aktuálních událostí.
Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová řekla ČTK, že se k Zemanovu rozhodnutí zatím vyjadřovat nebude. Učiní tak, až bude znát podmínky milosti.
Pelikán: Je to akt milosrdenství
K udělení milosti pro Kajínka se v rozhovoru pro TV Barrandov vyjádřil také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „V tuto chvíli je to skutečně akt milosrdenství,“ komentoval prezidentovo rozhodnutí a zdůraznil, že jde o jeho ústavně zaručené právo. On sám prý neviděl žádný důvod k tomu, aby se znovu otevíral Kajínkův proces.
Bývalý ministr vnitra ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka František Bublan (ČSSD) však vidí za rozhodnutím prezidenta jiné pohnutky. „Já za tím vidím nějakou snahu o populistické zviditelnění,“ uvedl ve čtvrtečním rozhovoru pro TV Barrandov.
Anketa
Zaslouží si Jiří Kajínek prezidentskou milost?
Možné udělení milosti prezident avizoval již ve čtvrtek odpoledne, na setkání v Libereckém kraji. „V nejbližší době se dozvíte moje rozhodnutí. Padne hned po mém návratu z Číny, uvedl Zeman. „Pokud bude toto rozhodnutí pozitivní, byl bych rád, aby se to pan Kajínek dozvěděl jako první,“ uvedl Zeman během návštěvy Libereckého kraje.
Pro Parlamentní listy zašel Zeman dál: „Myslím si, že Jiří Kajínek nemusí žít v zoufalství,“ uvedl.
Jaký bude osud Jiřího Kajínka? Prezident oznámí rozhodnutí v televizi: https://t.co/vQmxciTj9D
Jiří KajínekJiří Kajínek byl v roce 1998 odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu. Trestného činu se podle rozhodnutí soudu dopustil tím, že 30. května 1993 měl zastřelit plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. O útěky z věznic se pokoušel opakovaně. Zřejmě také jako jedinému vězni se mu povedlo uprchnout z Věznice Mírov, a to 29. října 2000. Několikrát podal žádost o revizi odsouzení k Ústavnímu soudu, pokaždé byla zamítnuta. V roce 2010 vznikl o jeho životním příběhu film s prostým názvem Kajínek. |
Přestože prezident milost předem konzultoval s ministrem Pelikánem, ministerstvo spravedlnosti na dotaz serveru Lidovky.cz ve čtvrtek odpoledne uvedlo, že ho prezident o svých záměrech zatím neinformoval. „Žádnou žádost o udělení milosti jsme v posledních dnech nedostali, to ale neznamená, že milost nemůže být udělena,“ uvedla mluvčí Ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Pakliže Zeman milost Kajínkovi udělí, je možné, že tak učiní s okamžitou platností. „Samozřejmě ale pan prezident může milost udělit i k určitému datu,“ uvedla dále Schejbalová.
O tom, že o udělení milosti pro Kajínka uvažuje, informoval prezident Zeman již v dubnu na setkání s občany v Čáslavi.
Zeman v minulosti uvedl, že milosti bude udělovat jen v případě úzce specifikovaném okruhu humanitárních případů, kterými měly být zdravotní důvody. „Pan Kajínek dlouhodobě a vážně nemocný není, takže mu milost neudělím,“ sdělil dle serveru iDNES.cz Zeman v roce 2016.
  |
Kajínka, který je odsouzen k doživotí, ve středu navštívila první dáma Ivana Zemanová. Ta mu jako dárek předala knížku o zámku v Lánech.
Milostí Zeman udělil zatím sedm. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.
Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.
Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině. Opakovaně žádal o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.
Milosti českých prezidentůZeman (ve funkci od března 2013) poprvé omilostnil v únoru 2016 muže odsouzeného na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost, který si část trestu odpykal a poté byl kvůli zdraví podmínečně propuštěn do nemocničního ošetřování. - Druhé žádosti prezident vyhověl v květnu 2016, kdy odsouzeného omilostnil rovněž ze zdravotních důvodů. Prominul mu zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši zhruba 29 měsíců. Muž byl odsouzen za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. - Třetí milost, která znamenala zastavení trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, udělil Zeman loni v září ze zdravotních důvodů. - V listopadu 2016 dal pak Zeman milost dvěma vězeňkyním. Jedné z nich na žádost papeže Františka ke konci Svatého roku milosrdenství. Šlo o mladou ženu starající se ve vězení o dítě, které by po dosažení tří let muselo od matky. Trest dostala za zpronevěru a nesplňovala podmínku, kterou prezident stanovil pro omilostnění, protože není dlouhodobě nemocná. Druhá žena, trpící dlouhodobou psychickou nemocí, byla potrestána za podvod, zpronevěru a trestnou činnost spojenou s konkurzem. Téměř polovinu trestu si už odpykala. - Loni v prosinci 2016 omilostnil Zeman muže, který byl odsouzen za majetkovou trestnou činnost. Přihlédl k závažnému onkologickému onemocnění. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že milost Zeman udělil přesto, že odsouzený je „značným recidivistou“. - Sedmou milost udělil Zeman letos v dubnu muži nemocnému rakovinou, který byl odsouzen za majetkové zločiny a nedovolené ozbrojování. Muži už soud kvůli špatnému zdravotnímu stavu výkon trestu přerušil. - Ve čtvrtek prezident v TV Barrandov uvedl, že v druhé polovině května, po svém návratu z návštěvy Číny, podepíše milost doživotně odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotí 23. června 1998. - Už před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí převedl v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnosti. - Zemanovi porevoluční předchůdci na Pražském hradě Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání. - Zhruba tři čtvrtiny z nich (1247) připadly na Havlovo úřadování (1993 až 2003). V letech 1993 až 1997 udělil 902 milostí, mezi lety 1998 až 2002 pak 345. Nejvíce lidí prezident omilostnil v letech 1994 (407) a 1995 (107). - Klaus udělil za desetiletého úřadování na Hradě (2003 až 2013) individuální milost 412 lidem. Za první pětiletý mandát prominul trest 218 lidem, ve druhém sáhl ke stejnému kroku ve 194 případech. Nejvíce milostí (69) udělil Klaus v roce 2009. - Havel uděloval milosti také jako federální prezident, celkem jich bylo 601. - Poslední komunistický prezident Gustáv Husák jen v roce 1988 udělil 2028 milostí. |
