Na případ upozornil server Aktuálně.cz. Ministr jeho zprávu potvrdil. „Takovou informaci jsem obdržel, více se o tom nechci bavit,“ řekl Herman redaktorům webu.
Šéf resortu kultury tento týden při přípravě rozhovoru pro LN bez dalších podrobností naznačil, že se něco takového chystá. „Prezidentovi jsem navrhl k vyznamenání některé lidi, kteří trpěli v době nacismu, ještě stále jsou mezi námi a jsou to živí svědkové nosící třeba na své paži čísla z Osvětimi,“ řekl LN Herman.
Rozhovory s Jiřím při natáčení byly jednou z věcí, které mi kdysi v Iráku pomohly přečkat. Neuvěřitelně silný člověk https://t.co/QpHBYU4MCC
— Michal Kubal (@MichalKubal) 21. října 2016
„Nechci se k tomu více vyjadřovat. Je vždycky suverénní rozhodnutí prezidenta, aby vyznamenal nebo nevyznamenal toho či onoho člověka,“ dodal ještě lidovecký ministr.
Herman na sebe tento týden strhnul pozornost svou schůzkou s dalajlamou. Společně s dalšími politiky KDU-ČSL, včetně předsedy strany Pavla Bělobrádka, pohovořili s tibetským duchovním představitelem, který do Prahy jako už několikrát v minulosti přiletěl na konferenci Forum 2000.
Souvisí to s dalajlamou?
Setkání popudilo Čínu, která Tibet považuje za svou nedílnou součást a dalajlamu za separatistu. Velvyslankyně východní mocnosti dokonce v úterý večer dorazila na Pražský hrad.
Krátce po její návštěvě sídla hlavy státu sepsali prezident Miloš Zeman a tři členové vládní ČSSD premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček prohlášení, v němž se od schůzky distancovali. Vysocí politici naopak vyzdvihli důležitost vzájemných vztahů mezi Českou republikou a komunistickou Čínou.
Setkání českých špiček s dalajlamou? Není to naše politika, odsoudili je Zeman se Sobotkou |
Bradyho dcera Lara serveru Aktuálně.cz řekla, že vymazání jejího otce ze seznamu vyznamenaných by mohlo souviset s Hermanovou schůzkou s tibetskou duchovní autoritou.
Osmaosmdesátiletý Jiří Brady prošel Terezínem i Osvětimí a celý život o hrůzách holocaustu píše a přednáší po celém světě. Jeho jméno ale nakonec ze seznamu navržených, sestaveného prezidentskou kanceláří, v pátek zmizelo.
Přestože Brady strávil většinu života v zahraničí, k Česku měl vždycky vřelý vztah.
  |
Brady vyrůstal v Novém Městě na Moravě se svou sestrou Hanou, dokud nebyli oba deportováni do Osvětimi - Březinky, kde Jiřího sestra zemřela.
Jiří přežil pochod smrti a po válce emigroval do Kanady, kde pomáhal ostatním emigrantům postavit se na vlastní nohy. S jedním z nich vybudoval úspěšnou instalatérskou firmu. V té době také usilovně hájil lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holocaustu.
Herman: Vazalství jsme si užili dost. Poškození vztahů s Čínou se neobávám |
V roce 1989 se opět zapojil do společenského dění v Československu zorganizováním v Kanadě sbírky na tiskárnu pro Lidové noviny a byl také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.
O 11 let později se dostal do Tokia kufřík se jménem a datem narození jeho sestry Hany. Díky prakticky detektivní práci ředitelky tokijského Muzea holocaustu Fumiky Išioky, která se rozhodla vypátrat osud jeho majitelky, se příběh Hany a Jiřího stal známým po celém světě. Příběh se také dočkal knižního, divadelního i filmového zpracování a je přirovnáván například k deníku Anny Frankové.
V Kanadě obdržel Brady nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu řád Spolkové republiky Německo – Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkajícího se obrany lidských práv a svobod. Státní vyznamenání v Česku zatím nezískal, byť na ni byl senátory navrhován.
