Na začátku inaugurace Vondráček vyzval Zemana, aby přistoupil společně s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) ke stolečku, na kterém ležel výtisk ústavy, položil ruku na ústavu a přečetl slib prezidenta. Podle záběrů České televize ale Zeman ruku na ústavu nepoložil a lehce se jen o stoleček opíral. Zpaměti poté odříkal prezidentský slib.
Někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček řekl, že jde pouze o tradiční formu postoje. Důležité ale podle něj, že prezident pronese slib, vloží svou ruku do ruky předsedy Senátu a stane se tak na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. „To jsou ty atributy, které vyžaduje ústava,“ řekl. Položení ruky na ústavu označil pouze na tradici a tradiční záležitost. „Rozhodně to nemá legislativní důsledky,“ zdůraznil.
Podobný názor v České televizi vyslovil i politolog z Masarykovy univerzity Stanislav Balík, podle kterého je i přes toto pochybení slib platný. Politoložka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková považuje za důležité obsahové části slibu. Podle bývalého ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta vždy předchozí prezidenti ruku na ústavu položili. Poznamenal, že ve Spojených státech se kvůli formálním pochybením slib musel opakovat. Například bývalý prezident USA Barack Obama pro jistotu svůj slib zopakoval ještě jednou v soukromí Oválné pracovny.
Ústava pouze stanoví, že prezident se ujímá úřadu složením slibu do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou parlamentních komor, a obsahuje text slibu. Na prezidenta se hledí, jako by nebyl zvolen, jen v případě, že slib odmítne složit, nebo jej složí s výhradou.
