Většina Rusů dodnes na generála Vlasova a jeho vojáky hledí jako na zrádce. Avšak vlasovci v samém závěru války pomohli ochránit povstaleckou Prahu před německými jednotkami.
Vláda schválila Zemanovu cestu do Moskvy. Jeden člen se zdržel hlasování |
„Jedu do Moskvy, abych se poklonil památce mrtvých. Nikoli živých, ale mrtvých. Památce 20 milionů sovětských občanů, včetně vojáků, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce. To je cíl mé návštěvy. A to je všechno,“ řekl Zeman ke sporům o jeho moskevskou cestu. Na dotaz, zda by nebylo záhodno na státní úrovni po 70 letech uctít i památku vlasovců, kteří zachránili Prahu, Zeman odvětil, že vlasovci páchali i špatnosti, ale nakonec se jim povedla i jedna dobrá věc.
„Není možné se klanět před všemi pomníky“
„... má účast na akcích v Moskvě bude k uctění památky všech sovětských občanů, včetně vojáků takzvané osvobozenecké armády. Plně s vámi souhlasím, že (za pražského povstání) už nebyli pod německým velením,“ řekl Zeman v interview zveřejněném v ruštině na webu ČRo. „Je to jako s lidským životem. Uděláte špatné skutky, které Vlasov samozřejmě udělal, ale na konci svého života uděláte jednu dobrou věci. Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ řekl.
VlasovciRuská osvobozenecká armáda – ROA (německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja oswoboditel'naja armija – ROA). Generál Andrej Vlasov se sice v zimě 1941 vyznamenal při odražení německých vojsk útočících na Moskvu, ale následující rok jako velitel jedné z armád pokoušejících se prorazit obklíčení Leningradu padl do zajetí, kde přistoupil na spolupráci s Němci. Ze sovětských zajatců, ochotných uniknout peklu zajateckých táborů i za cenu kolaborace s nepřítelem, vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu. Do bojů však byla koncem války nasazena jen část jednotek. V květnu 1945 "vlasovci“ pomohli pražským povstalcům v naději, že si tak vyslouží západní zajetí. Většinu vojáků však postřílely jednotky sovětské tajné policie NKVD a sám Vlasov, kterého Američané vydali Sovětům, byl oběšen. |
„Přirozeně není možné klanět se před všemi pomníky, ať v Česku, anebo v jiných státech. Ale na rozdíl od jiných evropských vůdců, jejichž země neosvobozovala Rudá armáda, jedu do Moskvy. Uctít mrtvé je hlavní cíl mé návštěvy Moskvy,“ řekl Zeman v interview zveřejněném v ruštině na webu ČRo.
Zopakoval zároveň své názory, že Ukrajina by se neměla stát členem Severoatlantické aliance a že o případném vstupu Ukrajiny do Evropské unie je vzhledem k občanské válce v zemi ještě brzy hovořit. Sní ale o tom, že v dlouhodobé perspektivě se členem EU stane Rusko - anebo EU vstoupí do Ruské federace, jak zažertoval.
Ne agent Číny, ale advokát ČR
„Jsem advokát České republiky,“ odvětil Zeman v souvislosti s výtkami od svých odpůrců, že prý vystupuje jako mluvčí Kremlu a ruský agent. „Nazývají mě nejen agentem Kremlu, ale i agentem Číny. Protože jsem navštívil Čínu a přál si rozvíjet vzájemně výhodné ekonomické vztahy. Totéž platí i o Rusku,“ poznamenal.
„Nejsem zcela informován o tom, kolik je v Česku agentů jiných států. Jsem plně přesvědčen, že agenti libovolné velmoci působí v těch státech, kde mají ekonomické či technologické zájmy. To je normální. A podle mě každá bezpečnostní služba se tím musí zabývat, aby odůvodnila svou existenci,“ poznamenal ke zprávám Bezpečnostní a informační služby (BIS) o působení ruských agentů v Česku.
Zeman v interview opět kritizoval západní sankce proti Rusku. Ujistil však, že na oplátku od Moskvy nečeká žádné výhody a dary, ale standardní ekonomické vztahy, zatímco sankce poškozují všechny. Ale možná se dožije jejich konce.
