Zákon mu ukládá vybírat ze stávající třicítky soudců na brněnském Moravském náměstí. Baxa tvrdí, že funkci by zvládl každý a s nadsázkou by z nich „vyvolené“ mohl vylosovat i papoušek.
Jenže v zákulisí se spekuluje o tom, že by do vedení soudu mohl zamířit někdo zvenčí, kdo má blízko k Hradu. Původně se hovořilo o advokátu Zdeňku Koudelkovi, nyní je hlasitě zmiňováno jméno Romana Fialy, ambiciózního a mediálně výrazného místopředsedy Nejvyššího soudu. Ten však opakovaně zdůrazňuje, že je expertem na dědické právo.
Josef Baxa má z takového scénáře obavy. „Když slyším o lidech, kteří se správním soudnictvím nikdy neměli nic společného, pátrám po jejich motivacích být v čele NSS. Příchod ,sekáče‘ zvenčí bych pochopil, kdyby byl soud ve špatném stavu a bylo třeba dát jej do pořádku. Ale tak to není,“ říká ve velkém rozhovoru pro LN.
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu.
Instalace člověka mimo NSS však naráží na zákonnou překážku – do funkce předsedy i místopředsedy musí být jmenován člověk z řad tohoto soudu. A přidělit soudce k NSS není možné bez souhlasu jeho předsedy. Pokud by tedy Baxa odmítl přijmout na soud svého nástupce – což je vysoce pravděpodobné, protože pro výběr nových soudců jsou na NSS nastavená přísná a transparentní pravidla –, musel by Hrad postupovat nestandardně. Kdyby zákon nerespektoval a jmenoval člověka mimo soud, mohl by vyvolat odpor z řad soudců NSS, kterým by nově práci zadával člověk, při jehož instalaci se ohýbal zákon. Věc by takřka jistě skončila před Ústavním soudem a těžko očekávat, že by prezident svůj nezákonný postup obhájil.
Pravděpodobněji se jeví varianta, že do funkce předsedy bude jmenován člověk z NSS, který bude k prezidentovi loajální a bude po svém jmenování souhlasit s přidělením člověka „zvenčí“ do funkce soudce NSS a posléze místopředsedy. Nahlas se hovoří o tom, že tuto roli by mohl sehrát stávající Baxův místopředseda Michal Mazanec. Ten navíc stihne odsloužit jen tři roky, protože v roce 2021 bude muset z důvodu věku svléknout talár. Poté by jej mohl nahradit jeho dosavadní „viceprezident“.
I tato varianta je ale podle Baxy nevhodná: „Já to opravdu nechci personifikovat, ale marná sláva, tři roky jsou prostě málo. Já samozřejmě netvrdím, že za tři roky se nedá vůbec nic stihnout, ale přece jen, pro určitá rozhodnutí musíte vědět, že máte čas je uskutečnit. A také je důležité nebýt jen na počátku, ale sledovat i důsledky svých rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Ať už mě nahradí kdokoliv, nesmí myslet v první řadě na sebe, ale na instituci, za kterou bude připraven deset let nést odpovědnost.“
Josef Baxa vede Nejvyšší správní soud od jeho vzniku v roce 2003.
Baxa napsal na jaře prezidentovi dopis, v němž jej žádá o schůzku, na níž by mu rád nastínil aktuální stav NSS. Je prý připraven konzultovat s ním jména jeho favoritů do vedení soudu. Kromě toho žádají Zemana o audienci i předsedové Ústavního soudu a Nejvyššího soudu – Pavel Rychetský a Pavel Šámal. Hned na dvou jednáních s justičními špičkami by tak prezident měl vyslechnout, jak by měl vrcholný soud obsadit. Nejde o novinku. V prvních letech Zemanova prezidentství konzultoval s justiční elitou všechna jména ústavních soudců, s Baxou, Rychetským a tehdejší šéfkou Nejvyššího soudu Ivou Brožovou zkraje roku 2015 „upekli“ její rezignaci a jmenování Šámala na její místo.
To byl však poněkud „jiný“ Miloš Zeman než dnes, kdy řadu jeho kroků řídí spíše lidé v pozadí. Těžko tedy odhadovat, jak se Hrad rozhodne. Jak s Baxou, tak s Rychetským totiž dříve Zemana pojily poměrně blízké vztahy. Baxa byl v době Zemanovy vlády prvním náměstkem ministra spravedlnosti a tehdejší premiér jej dobře znal z jednání vlády jako připraveného profesionála. Není asi objektivní důvod, aby jeho doporučení bral na lehkou váhu.
Velký rozhovor s Josefem Baxou si přečtěte v pondělních LN.
