Výběr výroků českého prezidenta Miloše Zemana vztahujících se k Rusku(řazeno chronologicky): "Myslím, že pokud by se prokázalo, že jde skutečně o ruskou invazi, a toto podezření sílí každým zvyšujícím se počtem údajných ruských vojáků na Ukrajině, pak by samozřejmě byla na místě tvrdší opatření." (30. srpna 2014 na setkání Strany práv občanů) "Ti, kteří podporují sankce, jsou využíváni jako prostředek politické války a vystupují proti zavedenému dialogu civilizací. A namísto dialogu nastane ticho, nic víc." (projev na konferenci Dialog civilizací na ostrově Rhodos, 26. září 2014) "Na závěr bych vám chtěl říci, že nikdy nebudu ustupovat řvoucímu davu. Naposledy se řevem dorozumívali neandrtálci, ale to je poměrně dávno. Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se za symbol boje za lidská práva vydávala pornografická skupinka s vulgárním názvem, protože je to urážka skutečných bojovníků za lidská práva." (26. prosince 2014 reagoval ve vánočním poselství na kauzu ruského uskupení Pussy Riot, jehož členky byly uvězněny za happening v moskevské katedrále Krista Spasitele, za což bylo Rusko kritizováno na Západě) "Já tam nejedu kvůli přehlídce techniky, já tam jedu, abych vyjádřil úctu těm padlým 150 tisícům vojákům...jako výraz vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy, pokud bychom byli poslušní kolaboranti árijského původu. Že nemusíme říkat heil Hitler, heil Himmler, heil Göring, případně heil Heydrich, to by bylo obzvláště zajímavé." (29. března 2015 před cestou na květnové oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě; Zeman byl kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů, přehlídky se nakonec nezúčastnil) "Nedomnívám se, že by se Rusko pustilo do války tím, že by zaútočilo na některý z členských států NATO...Vladimir Putin není sebevrah a ví, jaké důsledky by to mělo. Jsem si jistý, že v takovém případě by nastala odpovídající vojenská, nikoli jen politická a ekonomická reakce." (21. dubna 2015 v rozhovoru s agenturou AP) "Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit." (9. května 2015 v Pekingu po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým jednal mimo jiné o pětimiliardové české pohledávce z výstavby elektrárny na severu Ruska) "(Protiruské) Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, tak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud bohužel váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení sankcí." (25. srpna 2016 při zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích) "Co se týká vašeho dotazu. Víte, jsem ruský agent a jmenovitě (ruského prezidenta) Vladimira Vladimiroviče Putina. Musím doplnit, že jsem také agent čínského prezidenta (Si Ťin-pchinga). Nyní se říká, že i nového amerického prezidenta (Donalda Trumpa). Jsem agent Izraele, který vždy podporuji. Chci, aby skončily sankce, co se týkají Ruska." (10. března 2017 na dotaz ruské novinářky, jaký bude jeho postoj k Rusku v budoucnosti) "Prezident Putin mě zatím pozval do Soči a já to rád přijímám, protože to je svým způsobem vyznamenání." (20. září 2017 na tiskové konferenci v New Yorku k plánované cestě do Ruska) "Já jsem někdy kritizován za to, že jsem legitimizoval anexi Krymu. Mohu konstatovat, že jsem ve svých veřejných vystoupeních vždy označit tuto anexi za protiprávní. Řekl jsem jednu věc, kterou nikdo ze státníků neřekl, i když je pravda. Že obsazení Krymu je 'fait accompli', hotová věc. Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak, je to terminus technicus." (18. října 2017 reagoval na kritiku, že legitimizoval anexi Krymu Ruskem) |
Kontroverze vzbuzují například názory českého prezidenta na konflikt na Ukrajině a s ním spojené protiruské sankce. Miloš Zeman zdůrazňuje důležitost Ruska jako českého obchodního partnera a Zemanův postoj k česko-ruským vztahům již několikrát ocenil jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
Český prezident s Vladimirem Putinem jednal několikrát. Setkali se například během moskevských oslav 70. výročí konce druhé světové války v květnu 2015, s Putinem se potkal i během svých návštěv Číny v roce 2015 a letos. „Známe váš názor na rusko-české vztahy,“ řekl Putin českému prezidentovi letos v květnu v Pekingu. „Do značné míry díky vám se naše vztahy v posledních letech, a to bez ohledu na složitosti, přece jen udržují na vysoké úrovni a rozvíjejí se,“ řekl také ruský prezident na adresu Zemana.
Likvidace novinářů
Setkání Zemana s Putinem vždy vyvolala kontroverze. Letošní schůzka v Pekingu vzbudila pozornost mimo jiné Zemanovou poznámkou týkající se značného počtu přítomných novinářů v jednací místnosti. Zeman při příchodu vyjádřil názor, že je v sálu mnoho žurnalistů a bylo by prý dobré je „likvidovat“, na což Putin diplomaticky reagoval: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano.“
V souvislosti s cestou do Ruska v roce 2015 byl Zeman kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Zeman se přehlídky nakonec nezúčastnil. Nad jeho návštěvou Ruska se pozastavil také tehdejší americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro, jehož vztahy s Hradem byly od té doby chladné. Zeman tehdy prohlásil, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené.
Anexe Krymu je podle Zemana hotová věc
V minulosti se Zeman několikrát vyslovil proti mezinárodním sankcím, které byly na Rusko uvaleny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Letos při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil anexi Krymu za „fait accompli“, tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Nápad rozhořčeně odmítl Kyjev, ale i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči. Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Zeman neměl k projevu o sankcích a anexi Krymu mandát české vlády a že jeho vyjádření jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky.
Český prezident sankce odsuzuje i s ohledem na obchod s Ruskem. Zatímco v roce 2014 české firmy do Ruska vyvezly zboží za 113 miliard korun, loni to bylo pouze 75 miliard. V prvním pololetí letošního roku však export meziročně stoupl o 14 procent na 54 miliard korun (na celkovém českém exportu se Rusko podílí 1,9 procenta). Dovoz z Ruska rostl ještě rychleji, meziročně o 54 procent a za prvních sedm měsíců letošního roku se zvýšil na 70,7 miliardy korun. Za celý loňský rok činil 83,8 miliardy korun. „Bez ohledu na pokles předchozích let se začátkem letošního roku obchodní obrat zvýšil o 44 procent. Je to dobré znamení a dobrý trend, který je třeba zachovat,“ řekl k tomu Putin.
Závislost na plynu
V českém vývozu převládají vozidla, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, elektrickká zařízení a spotřebiče. V dovozu dominovaly zemní plyn a ropa. Česko je závislé na ruském plynu, z Ruska loni pocházelo 61,5 procenta dovezeného plynu do Česka. Z ostatních položek pak zejména železo a ocel a stroje a zařízení k výrobě energie.
Ruský trh je pro mnohé české firmy klíčový, protože některé české podniky působí nebo působily v Rusku v pozici generálních dodavatelů, což se jim většinou v jiných zemích nedaří.
Nejvážnějším problémem ve vztazích ČR a Ruska byl v uplynulých letech plánovaný americký protiraketový štít ve střední Evropě. Rusko projekt kritizovalo a tvrdilo, že by porušil strategickou rovnováhu a ohrozil tak ruskou bezpečnost. Z Ruska zaznívala na adresu radaru ostrá slova.
Premiér Vladimir Putin například projekt označil za „provokaci“ a za hrozbu podobnou americkým raketám typu Pershing. Po nástupu Baracka Obamy do funkce amerického prezidenta nastalo oteplení vztahů Ruska a USA a Washington nakonec od projektu v září 2009 ustoupil.
