V Česku není moc novinářů, kterým by prezident Miloš Zeman dával tak často exkluzivní rozhovory jako Radimu Panenkovi z Parlamentních listů. Jen od začátku roku vedl novinář s hlavou státu čtyři rozsáhlá interview. „Důvody jsou zásadní. Parlamentní listy jsou vysoce pluralitní médium. Ostrov pozitivní deviace v moři jednostranného mediálního mainstreamu,“ zdůvodnil to hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Radim Panenka (vlevo) na akci Národní strany. Demonstrace na Václavském náměstí 29. 10. 2006.
Radim Panenka má za sebou kontroverzní minulosti.
V rozmezích let 2008 až 2009 dle svých slov působil v extremistické Národní straně. Jak server Lidovky.cz zjistil z archivu fotografií. Panenka byl přítomen na akcích Národní strany už v roce 2006. „Národní stranu můžeme nazývat pravicově extremistickou,“ zhodnotil expert Miroslav Mareš její působení.
Strana například proslula rasistickým spotem během voleb do Evropského parlamentu, kde nabízela „konečné řešení cikánské otázky“. Do voleb šla také s plakátem, kdy bílé ovce odkopávají černou na pozadí české vlajky. V březnu 2008 pak pražský magistrát rozpustil jejich demonstraci před Domem národnostních menšin ve Vocelově ulici.
Jedním z organizátorů této akce měl být právě i budoucí 1. zástupce šéfredaktora Parlamentních listů Radim Panenka. „Jsme jedinými, kdo má odvahu vystoupit z šedivé masy a říct, že nebylo jen mrtvých z řady skinheads, zavražděných Cikány či jejich bílými přáteli, můžeme říct, že vrahy, násilníky, pedofily, devianty a sadisty bohužel najdeme mezi všemi migrujícími skupinami,“ řekl tehdy na shromáždění podle iDnes.czPanenka.
Demonstrace Národní strany u nové scény Národního divadla proti českému předsednictví EU. Radim Panenka (úplně vpravo).
Plakát Národní strany pro volby do Evropského parlamentu (2009).
Nyní si tuto scénu Panenka nevybavuje. „Nepamatuji se, zda jsem něco takového tehdy pronesl. Ani v té době jsem tak vyhraněný postoj neměl a rozhodně ho nemám dnes,“ sdělil serveru Lidovky.cz. Své důvody vstupu do Národní strany neprozradil, hájí se však, že tam působil jen v rozmezí let 2008 a 2009. „Bylo mi osmnáct,“ argumentuje. K jeho vystoupení ze strany měly vést postoje partaje, s nimiž nesouhlasil. Specifický ale opět nechtěl být.
Prý ani nestál za organizací kontroverzní akce u Domu národnostních menšin. „Pokud jsem byl někde uveden jako organizátor této akce, bylo to bez mého vědomí. V každém případě bych dnes žádnou takovou akci nepomáhal organizovat,“ míní.
Chyba z mládí
Své politické angažmá v Národní straně považuje dnes Panenka za chybu. Jeho názory se od té doby údajně posunuly jinam. „Neznám snad nikoho, kdo by v dospělosti zastával stejné názory, jako v pubertě. V té době mně vůbec nenapadlo, že bych se mohl stát třeba novinářem,“ tvrdí.
Panenkova minulost není v Parlamentních listech žádným tajemstvím. „Radima jsem se na jeho minulost ptal v době, kdy jsem ho přijímal. Už tenkrát mě ujistil, že své partajní angažovanosti lituje a že své tehdejší názory opustil, což v následujících letech prokázal,“ sdělil serveru Lidovky.cz šéfredaktor Parlamentních listů Jaroslav Polanský.
Národní stranaByla považována za krajně pravicovou a působila od roku 2002 do roku 2013. Dne 17. srpna 2011 její činnost pozastavil soud a v roce 2013 byla rozpuštěna.Vždy dosahovala marginálních výsledků. V roce 2009 byl její volební spot vyřazen z České televize, neboť podněcoval k rasismu a xenofobii. |
S angažováním v Národní straně nemá potíže ani Hrad. „Pan redaktor Panenka je bytostným profesionálem. Minulost je z tohoto hlediska minulostí a je tedy nedůležitá.“ odepsal Ovčáček.
„Pan prezident samozřejmě bude dál pravidelně rozhovory Parlamentním listům poskytovat a pan redaktor Panenka bude dál součástí mediálního doprovodu při krajských i zahraničních cestách pana prezidenta,“ dodává Ovčáček.
Podivná společnost
Tomáš Urban z organizace Člověk v tísni v Lidových novinách vydal velkou analýzu o Parlamentních listech. Médium prý přitahuje radikály zleva i zprava. „Parlamentním listům se zkrátka podařilo nasát radikálně naladěnou část společnosti, která z velké části zrcadlí postoje redakce,“ napsal.
Panenka není jedinou kontroverzní osobou v blízkosti prezidenta. O 17. listopadu 2015 organizovala na Albertově demonstraci na jeho podporu například Jelena Vičanová, která je známá až extrémními proruskými postoji. Tehdy se Zeman na pódium postavil i vedle Martina Konvičky, aktivisty, útočícího nevybíravým způsobem na muslimy. Blízko se k Zemanovi dostal i mladý komunista Petr Cvalín, který řečnil vedle extremisty Adama B. Bartoše a přispívá na konspirační a proruské servery.
