Známý novinář David Hirst nazval Libanon „bojištěm Blízkého východu“. Dnes v této čtyřapůlmilionové zemi vládne relativní klid, ale to jen na zdejší poměry, všude jinde by se psalo o akutní krizi: v zemi žije zhruba 1,5 milionu uprchlíků před syrskou občanskou válkou, politici se už více než rok hádají o to, kdo by měl být dalším prezidentem, a jen desítky kilometrů od hranic hrozí extremisté z Islámského státu (IS).
ZMIZELÍ ČEŠI V LIBANONU
 Řidič taxi, z něhož zmizelo pět Čechů na východě Libanonu, je bratrem Alí Fajáda, muže zadrženého loni v Praze pro podezření ze spolupráce s teroristy. |
S výše zmíněnou Sýrií, která Libanon třicet let okupovala, je bezpečnostní situace nábožensky a národnostně pestrého státu ve Středomoří stále úzce spjata. Třetí největší syrské město Homs totiž leží pouhých padesát kilometrů od libanonských hranic a právě provincie, která ho obklopuje, nyní představuje místo nejtvrdších bojů mezi režimem diktátora Bašára Asada a syrskými povstalci.
Střety s džihádisty
Některé části provincie ovládají bojovníci Fronty an-Nusrá, hlavní nebezpečí pro Libanon ale představuje Islámský stát. Sunnitští teroristé mají pro dobytí Homsu hned dva dobré důvody – město leží nedaleko Damašku a mohlo by se stát výchozím bodem k útoku na něj, především je ale strategicky klíčové pro budoucí útok na sever Libanonu. Tyto plány už podle serveru al-Monitor libanonským bezpečnostním složkám přiznali někteří zajatí džihádisté sympatizující s IS.
Islámský stát by rád sever Libanonu změnil na islámský emirát s hlavním centrem v přístavu Tripolis, díky němuž by teroristé získali vytoužený přístup ke Středozemnímu moři. Snadněji by tak vyváželi ropu z iráckých a syrských polí a dováželi zbraně.
  |
Od začátku syrské války už došlo v hraničních oblastech k několika střetům syrské armády s libanonskými džihádisty hlásícími se k IS. Při nejkrvavějším incidentu v oblasti Talkala bylo zabito 22 islamistů. Očekává se, že případný úspěch Islámského státu v boji o Homs by zaktivoval i jeho stoupence, kteří v Libanonu bezpochyby vytvořili řady takzvaných spících buněk.
Hizballáh vyslal do Sýrii tisíce bojovníků. Čeká je rozhodující bitva |
Proti Islámskému státu ale na druhou stranu bojuje i hodně Libanonců, konkrétně členů šíitského radikálního hnutí Hizballáh. Strana boží, vedená Hasanem Nasralláhem, už v bojích v Sýrii ztratila s největší pravděpodobností více bojovníků než v poslední válce s Izraelem v roce 2006, kdy přišla o asi 250 mužů. Hizballáh nyní proto v libanonském tisku shání nové rekruty, kterým nabízí měsíční mzdu od 500 do 2000 dolarů. Nejmladším z nich může být i pouhých 15 let.
Minulý pátek sice Nasralláh mluvil ve svém výročním projevu o osvobození Jeruzaléma a davy jeho stoupenců skandovaly „smrt Izraeli“, ve skutečnosti se ale šíitské hnutí nyní musí zabývat hlavně situací v Sýrii a židovský stát, jeho tradiční úhlavní nepřítel, se ocitl na druhé koleji.
Vůdce Hizballáhu Hasan Nasrraláh
25 pokusů o prezidenta
K dokreslení napjaté politické atmosféry v zemi je třeba zmínit i více než rok trvající marné pokusy o zvolení nové hlavy státu. Parlament se na jeho jménu neshodl už v 25 (!) případech. Pokusy totiž bojkotuje Hizballáh i jeho spojenci, stoupenci křesťanského generála Michela Aúna. Generál tvrdí, že Západem podporovaná vláda národní jednoty, vedená Tammámem Salámem, utlačuje práva křesťanské komunity, a jako mluvčí největšího křesťanského bloku v parlamentu Aún sám usiluje o prezidentské křeslo.
Expert: Údolí Bikáa bylo a je neklidné
„Do jižních a severních oblastí libanonského údolí vládní moc tolik nesahá,“ říká Břetislav Tureček, jenž učí na Metropolitní univerzitě, kde vede Centrum pro studium Blízkého východu. Zmizelé Čechy může ukrývat širší klan.
LN: Jak případ zatím „číst“?
Myslím, že se hlavně ukazuje, jak zrovna v této oblasti, když někdo zmizí nebo je unesen – což ale zatím nebylo oficiálně potvrzeno – za tím mohou být politické spory, kriminální aktivita, terorismus, ale i věci spojené s mafií čili záležitosti, které jsou v údolí Bikáa po desítky let přítomné.
LN: Byl jste přímo tam? Jak tato oblast vypadá – včetně tamní bezpečnostní situace?
Byl jsem tam vícekrát, asi pětkrát šestkrát. To údolí má několik částí. Například i velmi frekventovaná dálnice z Bejrútu do Damašku, po které jezdí čeští diplomaté na naši ambasádu do Sýrie, rovněž vede přes údolí Bikáa. Vlastně jej půlí ve směru ze západu na východ, ale tento koridor je relativně bezpečný, respektive pod silnou vládní kontrolou.
Tunisko: křehká demokracie svíraná v kleštích výbojných džihádistů |
Když potom jedete čím dál víc na sever nebo na jih, dostávají se ke slovu různé místní politické nebo kmenové struktury a tam vládní moc zdaleka tolik nesahá.
Když jsem tam byl v roce 1998 poprvé, údolí bylo plné checkpointů syrské armády, která tehdy Libanon okupovala; Syřané si i tehdy uvědomovali rizika, která mohou vzejít z tohoto regionu.
LN: Přijmeme-li fakt, že Češi byli skutečně uneseni, kam mohli být odvezeni? Třeba i do Sýrie?
Zatím můžeme jen spekulovat. Ale pokud by to souviselo s případem údajného bratra, který má být ve vydávací vazbě v České republice, tipoval bych, že budou odvezeni na nějaké území v Libanonu, kde má rodina silné vazby a kde široký klan zajistí, že to „nevyplave“ na povrch. Chci připomenout případ estonských cyklistů, také v údolí Bikáa, kdy byla unesena celá skupina cyklistů a byla zadržována čtyři měsíce. A nevědělo se o nich prakticky nic.
LN: V březnu 2011 byli zadržováni 113 dnů, než je osvobodily libanonské ozbrojené složky. Jakou kvalitu má libanonská armáda, případně její komanda?
O to bych se nebál. Libanonská armáda je poměrně dobře vyzbrojená a vycvičená, o což se postaraly jak USA, tak třeba Francie. Ale tyhle věci nemusí nutně řešit armáda. Mají i jiné bezpečnostní složky, takzvanou všeobecnou bezpečnost a podobně. Jsou to profesionálové. Když už mluvíme o Estoncích, tak ano, oficiální verze tehdy zněla, že byli osvobozeni, ale pokud si dobře vzpomínám, někde se „objevili“, byli propuštěni někde na silnici...
LN: Co teď dělá diplomacie? Co se nejspíš děje v pozadí?
Víme, že máme člověka uneseného v Libyi, dvě děvčata byla v Pákistánu, měsíce a měsíce se tápalo... Tady si myslím, že se vyjasňuje poměrně rychle, o co těm předpokládaným únoscům může jít – pokud by šlo tedy o únos.
Od samotného začátku může probíhat jednání, nejen na úrovni ambasád a ministerstev zahraničí a českého ministra Lubomíra Za orálka. A je teď otázkou bezpečnostních složek zjistit, co potenciální únosci opravdu chtějí.
