Bocuse zemřel v sobotu v Collonges-au-Mont-d’Or, kde se narodil a kde měl i svou restauraci, uvedl ve svém prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron. „Francouzská gastronomie ztratila mytickou postavu... Šéfkuchaři pláčou ve svých kuchyních, jak v Elysejském paláci, tak jinde ve Francii,“ dodal. Slavnému šéfkuchaři byl v roce 2005 voperován trojitý bypass, trpěl i Parkinsonovou chorobou.
Bocuse se stal prvním šéfkuchařem moderní éry, který dovedně využil svého postavení celebrity. Do své restaurace v Collonges-au-Mont-d’Or u Lyonu tak lákal labužníky z celého světa, kteří přijížděli ochutnat jeho slavné speciality - polévku s černými lanýži, šunku v seně, drůbeží frikasé s borůvkami či holoubátka. Podnik drží tři michelinské hvězdy, nejvyšší ocenění v oboru, nepřetržitě od roku 1965.
Velký propagátor francouzské kuchyně s vizáží bonvivána stál u zrodu mnoha trendů, které ve světě vysoké gastronomie přežívají dodnes. Kladl důraz na perfektní servis, estetické působení jídla na talíři a neobvyklé kombinace surovin, přitom však neměl strach experimentovat s tradičními postupy a zpracováním.
Společně s dalšími slavnými šéfkuchaři založil spolek „Bande a Bocuse“ k propagaci nové kuchyně. V roce 1987 inicioval soutěž „Bocuse d’Or“, která každoročně oceňuje nejlepší světové šéfkuchaře.
Bocuse se narodil do rodiny kuchařů a toto povolání se dědilo již od 18. století. Na svou restauraci nepřestal dohlížet ani v důchodu. Všímal si i hostů, které někdy přišel pozdravit až ke stolu. A jeho oblíbená ingredience? Máslo. „Je to kouzelná věc,“ řekl kdysi během návštěvy kulinářského institutu v USA. „Máslo nic nenahradí,“ dodal. Dalšími třemi důležitými věcmi podle něj byly čerstvé potraviny, které on měl ze své zahrady, dobrý kuchyňský personál, kterému lze věřit, a šťastní hosté. „Je to host, kdo tu velí,“ svěřil se kdysi Bocuse agentuře AP.