Podle listu Večernje novosti žena několik dní nezvedala telefon, proto se její přátelé obrátili na policii. Ta se v pátek po poledni dostala do bytu a její tělo objevila ve vaně. Příčina smrti zatím není známa, nicméně žena pravděpodobně zemřela již před několika dny. Bylo známo, že její zdravotní stav nebyl dobrý již delší dobu. V bytě žila jen se svými třemi kočkami. Vulovičová by na začátku ledna oslavila 67. narozeniny.
Trosky, rozházená těla a 75 mrtvých. Suchdol si připomíná nejhorší leteckou katastrofu Česka |
„Ještě jsem v šoku, dnes mi řekli, že našli Vesnu,“ citoval srbský list bratra Vulovičové. „Nejsem ve stavu, abych hovořil o detailech,“ dodal.
Při letecké katastrofě na konci ledna 1972 spadlo nedaleko České Kamenice dopravní letadlo směřující z Kodaně do Záhřebu. Havárii, při které přišlo o život 27 lidí, způsobil výbuch trhaviny ukryté v zavazadlovém prostoru.
Podle závěrečné zprávy vyšetřovací komise jmenované tehdejším československým ministrem dopravy se letadlo zřítilo v důsledku výbuchu časované nálože, která byla skrytá v zavazadle v předním zavazadlovém prostoru.
Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Další nepotvrzená teorie tvrdila, že letadlo omylem zasáhla československá protivzdušná obrana.
  |
Vulovičová byla tehdy v letadle omylem namísto své kolegyně se stejným jménem. Jak se následně svěřila v jednom z rozhovorů, existovalo prý „množství náznaků, že dojde k neštěstí“. „Pamatuji si, že již od snídaně mluvil (jeden z pilotů) Ratko Mihić neustále o svém synovi a dceři. Jakoby byl jediný otec na světě. Jen o nich nonstop hovořil, jakoby cítil, že už je nikdy neuvidí,“ uvedla bývalá letuška. V době pádu letounu se Vulovičová nacházela v jeho zadní části.
Utrpěla množství zranění, mimo jiné frakturu lebky, zlomeninu nohou, tři zlomené obratle a dočasně se nemohla hýbat od pasu dolů. Katastrofu nicméně přežila a vysloužila si tak zápis do Guinessovy knihy rekordů. Hovořilo se tehdy o „zázraku“ u Srbské Kamenice. Okolnosti přežití srbské letušky zůstávají stále nejasné. Po uzdravení Vulovičová pracovala ještě 18 let u jugoslávské letecké společnosti JAT jako organizátorka letecké přepravy.
Pád letadla v roce 1972 v Československu- Při nehodě letounu Douglas DC-9 jugoslávské letecké společnosti JAT, letícího na lince z Kodaně do Záhřebu, zahynulo 26. ledna 1972 poblíž České Kamenice na Děčínsku 27 z 28 osob, přežila pouze letuška Vesna Vulovičová. - Vulovičová přežila zřícení z více než deseti kilometrů (10.160 metrů), což podle Guinessovy knihy rekordů představuje rekord při přežití volného pádu bez padáku. Tehdy dvaadvacetileté rodačce z Bělehradu (narozena 3. ledna 1950) Vulovičové, která byla u aerolinek pouhý rok, zachránilo život to, že se zaklínila ve zbytku zádi. - Pád trosek navíc zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Přesto by ale mladá letuška nejspíš nepřežila, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci. V rychle padajícím soumraku - bylo krátce po páté hodině odpoledne - ji tehdy objevil lesník Bruno Henke, který za války sloužil v německé armádě jako medik a naštěstí neztratil duchapřítomnost. "Prý jsem volala - bože, lidi," řekla před lety Vesna Vulovičová, která ale znala okolnosti nehody jen z vyprávění. - Téměř měsíc pak proležela v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího. Když ale po týdnu letuška, která si při pádu zlomila obě ruce a nohy, poranila páteř i lebku a poté navíc přežila klinickou smrt, ochrnula na dolní polovinu těla, převezli ji vrtulníkem do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Tam už Vesnu koncem února 1972 mohli navštívit rodiče a dozvěděla se také, co se vlastně stalo s letadlem a kolegy. - Vulovičová si toho ale moc nepamatovala. "Měsíc mám z paměti úplně vygumovaný," poznamenala před lety. Naposledy si prý vybavila to, jak po mezipřistání v Kodani (let mířil ze Stockholmu přes dánskou metropoli a Záhřeb do Bělehradu) vystřídali jako čerstvá posádka své kolegy. Také prý tehdy zahlédla podezřelého člověka, možná atentátníka, jak opouští letadlo. - Podle oficiálních výsledků vyšetřování nehodu letounu nezpůsobila technická závada nebo chyba posádky, ale nálož nastražená v jednom kufru. Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. - V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka. Vesnino vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. - Z fyzických zranění se letuška díky svému mládí rychle vzpamatovala a psychické následky prakticky neměla. Již necelý rok po tragédii se chtěla vrátit k létání, vedení aerolinek ji ale raději nechalo na zemi, do roku 1991 měla na starosti prodej letenek firmám a cestovním kancelářím. Pak ale odešla, prý kvůli svému ostrému jazyku. - V 90. letech neváhala veřejně kritizovat nacionalistický režim Slobodana Miloševiče a podporovala demokratické změny. - A rázně reagovala v roce 2009, kdy se znovu vynořily spekulace o tom, že její letadlo nezničila bomba vysoko na obloze, ale rakety čs. armády jen pár set metrů nad zemí. Sestřelení vyloučila i řada odborníků. - Vulovičová, která několikrát navštívila místo tragédie, byla od roku 1991 v důchodu a žila v malém bělehradském bytě s dvěma kočkami. |
