Zrušte výsledek voleb, žádá žena Ústavní soud. V kampani ji vadila Okamurova nenávist

„Stížnost bude vyřízená v rámci týdnů,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Obvykle přitom nejvyšší soudní instance v zemi vyřizuje podněty průměrně deset měsíců. Rychlost v tomto případě odpovídá vážnosti podnětu, Ústavní soud ho chce vypořádat především s ohledem na již běžící povolební vyjednávání, nové uspořádání sil v Poslanecké sněmovně a tvorbu nové vlády.

Existuje tu prostor pro manipulaci voleb, varuje šéf správního soudu Baxa

Petra K. napadla výsledek voleb kvůli způsobu, jakým se vedla politická kampaň. Poukazuje třeba na hesla SPD Tomia Okamury „Stop islámu“ a „Ne islámu“, které se střídaly na billboardech a plakátech Okamurova hnutí. Výzvy považuje za „do nebe volající hloupost“, především je však vnímá jako nenávistný a protiústavní útok na svobodu vyznání garantované nejvyšším zákonem této země. 

„Způsob vedení volební kampaně politického hnutí SPD je natolik neslučitelný s hodnotami demokratického právního státu, že by mělo být rozhodnuto o neplatnosti voleb všech kandidátů politického hnutí SPD, respektive o neplatnosti voleb jako celku,“ přibližuje pohled Petry K. usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS), kam se dotyčná se svým podnětem obrátila jako první.

Hlasování občanů prý kvůli zbraním nebylo svobodné

Autorka podnětu kritizovala i hnutí ANO, TOP 09 a stranu Realisté. V jejich kampani se pro změnu opakoval motiv zbraní. Lídr ANO v klipu i billboardu na postavě se střelnou zbraní ilustroval záměr jeho hnutí „posílit bezpečí a neblábolit“, v předvolebním spotu topky pak herec Petr Čtvrtníček inscenovaným zastřelením Miroslava Kalouska demonstroval jeho neústupnost a mentor Realistů Petr Robejšek pro změnu sliboval „pro tátu pušku do ruky“.

Podle Petry K. hlasování ve stínu volební kampaně, v níž se tak často akcentují zbraně, není svobodné. Zákon by prý měl pamatovat na to, aby své občany před obdobným chováním politických stran a hnutí před volbami chránil. „Takový způsob volební kampaně navrhovatelka považuje za neslučitelný s hodnotami demokratického právního státu a nebezpečný a neodpovědný vůči občanům,“ stojí v usnesení NSS.

Stěžovatelka původně po Nejvyšším správním soudu chtěla, aby prohlásil výsledky sněmovních voleb za neplatné. Pokud by NSS takové rozhodnutí považoval za příliš drastické, žádala jako alternativu zrušení výsledků hlasování ve Středočeském kraji. Právě v tomto regionu kandidovali lídři zmíněných stran a hnutí, kandidátku zde vedli Andrej Babiš, Tomio Okamura i Miroslav Kalousek.

Nejvyšší správní soud stížnost Petry K. zamítl. Důvodem byla skutečnost, že neplatnosti voleb se může domáhat pouze politická strana či hnutí, nikoliv „jen“ občan. Soud se však nicméně vypořádal s argumenty autorky podnětu i věcně. Jádro úvahy příslušného senátu v čele se soudcem Tomášem Langáškem spočívá v tom, že veřejnost musí v předvolební kampani s jistou mírou nadsázky, zkratky a přehánění počítat.

Posilování nenávisti v kampani je trend, míní expert

„Navrhovatelkou uváděná faktická neproveditelnost doslovného významu těchto sloganů nemůže způsobit jejich nezákonnost,“ vypořádal se soud třeba s její kritikou protiislámských hesel SPD. NSS pak na základě citace starého judikátu přesně uvedl, za jakých okolností by hlasování ve volbách bylo skutečně nesvobodné. Muselo by docházet k reálnému nátlaku státní moci na veřejnost.

„Vážným porušením svobody a čistoty voleb je ovšem i nepřípustná agitace, která se zvrhá v teror, jímž činí se fyzický a psychický nátlak na volné rozhodnutí voličů tou měrou, že ani tajnost volby není s to, aby svobodné rozhodnutí voličovo zabezpečila,“ připomněl NSS výrok tehdejšího Volebního soudu Československa z roku 1926. „Nepřestoupila-li však agitace těchto hranic, nelze v ní (…) spatřovati porušení svobody a čistoty voleb, byť i vycházela od osob úředních,“ naznal Volební soud.

Petra K. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nepřijala, uplynulý týden si proti němu podala zmíněnou ústavní stížnost. Bez ohledu na to, jak strážci ústavy rozhodnou, výrazné proměny volební kampaně potvrzuje uznávaný sociolog Jan Herzmann. „Posilování negativních a nenávistných prvků ve volebních kampaních je dlouhodobým trendem. Tento trend se posílil, těch prvků tam bylo více než v minulosti,“ sdělil serveru Lidovky.cz Herzmann.