Ženám škola naopak u zkoušek rutinně zhoršovala skóre, prý z důvodu, že se jednoho dne mohou stát matkami, opustit svou profesi, a následně uškodit postavení své alma mater na pracovním trhu, informoval server The Guardian.
Tokijská lékařská univerzita se po týdnu mediálních spekulací v úterý přiznala, že úmyslně upravovala výsledky svých přijímacích testů. S informací přišel nejprve tamní list Yomiuri Shimbun, který se původně zaměřoval na údajné nespravedlivé přijetí syna vysoce postaveného úředníka na ministerstvu školství – tomu mělo být u přijímacích testů „přilepšeno“ za to, že škola získá státní dotace na výzkumnou práci.
Již od roku 2006
S manipulací škola začala nejpozději v roce 2006, podle některých zdrojů však dříve. Ženská úspěšnost v přijímacích testech se každoročně zlepšovala, což vedení školy způsobovalo obavy. Manažerské špičky tedy k manipulaci přistoupily, protože údajně věřily, že doktorky mnohem pravděpodobněji opustí svou pracovní pozici poté, co se vdají a porodí děti – což by mohlo zmenšit snítit vliv univerzity.
Vyšetřování, které se zaměřilo na zkoušky z letošního roku, ukázalo, že univerzita výsledky svých zkoušek upravovala skutečně kuriózně. Nejprve všem uchazečům o studium bez rozdílu pohlaví snížila skóre o 20 procent, následně si však vybírala, komu vypomůže k lepšímu výsledku – nebyly to logicky žádné ženy, i pro muže ovšem měla určitou bariéru: nepřilepšila těm, kteří v přijímacím testu již minimálně čtyřikrát neuspěli. Všem ostatním mužským uchazečům však následně přičetla 20 bodů. Procento žen v ročníku tímto systémem škola uměle udržovala na zhruba 30 procentech.
Podobného dvacetibodového bonusu se dočkal i syn ministerského úředníka, který v testu předtím již třikrát neuspěl – přičtení bodů ho dostalo těsně nad hranici úspěšnosti.
Nedostatek lékařů
„Pro osoby, kterým jsme způsobili obrovské utrpení, zejména ženské uchazečky o studium, kterým jsme ublížili, uděláme vše, abychom jim to vynahradili,“ omluvil se prezident univerzity Keisuke Miyazawa.
Případ posvítil na problém, který je podle aktivistů v Japonsku relativně běžný. Obdobně podezřelým nadbytkem mužských studentů totiž trpí i další univerzity, které vychovávají nastávající lékaře. To ostatně odráží i stav v tamních nemocnicích: Japonky sice tvoří zhruba 40 % celého pracovního trhu, v lékařském poli se jejich zastoupení drží na stabilních 30 procentech již přes 20 let.
V zemi řada žen po ukončení studia čelí diskriminaci jak ve finančním ohodnocení, tak v samotném hledání zaměstnání. Tradiční nastavení tamní společnosti a nedostatek institucionální podpory navíc často skutečně způsobuje, že jsou nuceny vzdát se vlastní kariéry ve prospěch kariéry svého partnera. Tamní nemocnice přitom nadále trpí nedostatkem zaměstnanců.
