Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek (Jan Budař) vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka (Martin Huba). Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné.
‚Cesta devíti hodin‘. Karel Čapek před 80 lety v LN popsal slavnostní pohřeb T. G. M. |
Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě.
Režisérem je Jakub Červenka, scénář připravil Pavel Kosatík, jako kameraman film nasnímá Jan Malíř. „Je to film o dvou mimořádných mužích, je o tom, že emoce mohou být někdy silnější, než myšlenka, i u tak výjimečných lidí,“ říká režisér Jakub Červenka. „Filmem chceme připomenout základy, na nichž naše republika vznikla, a těmi jsou myšlenky demokracie, tolerance, pravdy a lásky.“
  |
