Pokud plameny zasáhnou elektrické vedení, shoří izolace, mezi dráty dojde ke zkratu a vysoká teplota roztaví měděné vodiče. Kov se pak chová trochu jako voda, vytváří kapky, které po ochlazení a ztuhnutí dostanou kulatý tvar. Odborníci jim dali název „zkratové kuličky“.
Vědci z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT Praha společně s Technickým ústavem požární ochrany Praha navrhli postup, který umožňuje rozlišit, zda zkratová kulička pochází z primárního zkratu elektrického vedení, nebo zda ke zkratu došlo sekundárně až poté, co plameny spálily izolaci a „holé“ vodiče se navzájem dotkly. Pokud se jedná o primární zkrat, požár nastává až po něm a vlastní zkrat probíhá za přístupu kyslíku a při poměrně nízké okolní teplotě.
Naproti tomu pokud jde o sekundární zkrat, kyslíku je v okolním vzduchu málo, neboť je spotřebován na hoření. Kromě toho zkrat nastává při poměrně vysoké teplotě panující během požáru. Díky rozdílným podmínkám vzniku primárního a sekundárního zkratu lze u zkratových kuliček nalézt výrazné rozdíly v jejich chemickém složení a vnitřní struktuře. Na tom je založena navržená metoda.
Při analýze se kulička nejprve rozřízne a vzniklá plocha se vyleští. Poté se s pomocí elektronového mikroskopu zkoumá vnitřní struktura. Jestliže jde o zkratovou kuličku z primárního zkratu, obyčejně obsahuje poměrně vysoké množství kyslíku, který se do roztavené mědi dostal z okolního vzduchu. Kyslík lze v elektronovém mikroskopu identifikovat jako světlé oblasti. Kromě toho je struktura při primárním zkratu jemná, neboť zkratová kulička tuhla při nízké teplotě okolí, a tudíž poměrně rychle.
Jiná situace nastává u sekundárního zkratu. Zde kyslík ve formě světlých útvarů nenacházíme buď vůbec, nebo jen málo. Zkratová kulička totiž vznikla v atmosféře požáru, kde byl kyslík spotřebován hořením. Kulička také netuhne tak rychle, neboť okolní teplota je vysoká, a tudíž její struktura je hrubší než u primárního zkratu. Pokud mají analýzy poskytovat spolehlivé informace, je třeba, aby se rozborům podrobilo co nejvíce kuliček.
***
Vznikl požár elektrickým zkratem, nebo ho někdo založil úmyslně? Na tuto otázku odpovídá výzkum vědců z VŠ chemicko-technologické v Praze.
Vypukne-li oheň od zkratu stačí kyslík proniknout do mědi. Na řezu tzv. zkratové kuličky lze pod rozpoznat kyslík jako světlou oblast.
Pokud vznikne požár jinak než od elektrického zkratu, spálí plameny kyslík ve vzduchu dříve, než se měď roztaví. Celá kulička je pod mikroskopem tmavá, což značí nízký obsah kyslíku.
Pokud plameny zasáhnou elektrické vedení, vyšetřovatelé často nacházejí zbytky roztavených měděných drátů, které mají neobvyklý tvar kuliček.
O autorovi| DALIBOR VOJTĚCH OTTO DVOŘÁK, Autoři jsou z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT Praha a z Technického ústavu požární ochrany Praha
