V porovnání s tím, jaká bouře se rozpoutala kvůli tomu, který režim zavládne po březnovém odchodu Británie z EU na pozemní hranici mezi Irskem a Severním Irskem, se Gibraltar zdál být až kdesi na druhé koleji. Oproti „irskému problému“osud britského zámořského území na jihu Pyrenejského poloostrova divoké manévry v Bruselu ani Londýně nevzbuzoval.
‚Spravedlivý kompromis.‘ Návrh dohody o brexitu podporují i země EU |
Zvlášť poté, co v polovině října Británie a Španělsko samy oznámily, že se ve světle blížícího se odchodu Spojeného království z EU dohodly na budoucnosti britské exklávy. Přinejmenším na čas tak rozptýlily obavy, že by na víc než 300 let trvajícím sporu o skalnatý výběžek o rozloze jen něco kolem šesti a půl kilometru čtverečního mohlo ztroskotat celé vyjednávání o brexitu mezi Londýnem a EU.
Před nedělním ostře sledovaným summitem v Bruselu, na němž mají podle očekávání unijní lídři navrženou dohodu o brexitu formálně schválit, se ale ukazuje, že dost možná není ještě všem peripetiím konec. Bezmála šestisetstránkový dokument totiž obsahuje pasáž, která podle vlády v Madridu jen vágně ošetřuje budoucnost Gibraltaru po 29. březnu příštího roku, kdy Británie unijní blok opustí.
Píše se v ní bez dalších podrobností o úzké spolupráci mezi Británií a Španělskem při výběru daní a boji proti podvodům, praní špinavých peněz či pašování. Není totiž žádným tajemstvím, že nízkými daněmi a mimořádně levnými cigaretami (asi o 40 procent lacinějšími než ve Španělsku) přitahuje skalnatý výběžek mnohé víc než coby výletní cíl. Konkrétní podoba vztahů mezi unijním Španělskem a Gibraltarem, opouštějícím Unii spolu s Londýnem, ale chybí.
Podle očekávání by ujasnění měla přinést až jednání mezi Brity a Španěly v přechodném období po brexitu. To potrvá minimálně do konce roku 2020, možná i o dva roky déle. Ze Španělska nicméně v pondělí zaznělo, že stávající formulace dohody je pro něj nepřijatelná a požaduje text změnit.
Madrid žádá bilaterální dohodu
„Chceme, aby byl výklad textu jasný v tom smyslu, že vyjednávání mezi Spojeným královstvím a EU se netýká Gibraltaru,“ vzkázal španělský ministr zahraničí Josep Borrell hlavnímu unijnímu vyjednavači Michelu Barnierovi. Konkrétně tak Španělsko usiluje o to, aby v brexitové dohodě bylo jasně uvedeno, že budoucí režim mezi Španělskem a Gibraltarem je otázkou bilaterální dohody mezi Londýnem a Madridem a je nezávislý na vývoji jednání Britů s Bruselem. A mezi řádky už zaznívá i ultimátum: pokud Brusel španělské požadavky nevyslyší, na mimořádném nedělním summitu nemusí Madrid dohodu ve stávající podobě podpořit.
Kvůli dohodě o brexitu čelí Mayová vzpouře. Spolustraníci rezignují |
Vláda v Londýně naopak trvá na tom, že Gibraltar musí unijní blok opustit za stejných podmínek jako zbytek britského království. Pokud tedy dojde na takzvaný tvrdý brexit, týkat se má podle ní i Gibraltaru. Ten je přitom úzce provázán se sousedním Španělskem a takzvaný tvrdý režim na hranicích by přinesl výrazné potíže do pohybu osob i zboží.
Denně španělsko-gibraltarskou hranici překročí na 13 tisíc lidí, kteří míří do Španělska nebo naopak na Gibraltar za prací díky volnému pohybu. Z toho asi 40 procent tvoří obyvatelé britského zámořského území. Ne náhodou před dvěma lety při referendu brexit jednoznačně odmítli. Proti odchodu Británie tehdy hlasovalo 96 procent z nich. Pro vládu v Londýně je však Gibraltar mimořádně citlivou otázkou iz jednoho dalšího důvodu: kvůli své poloze takřka na dohled Africe. V britských rukou leží tamní vojenská základna, přístav i letiště. To přitom vyrostlo na území, které si nárokuje Španělsko. Madrid se dosud marně snažil, aby letiště spadalo po brexitu pod dvojí, britsko-španělskou správu.
V zájmu Británie i Španělska je co nejhladší odchod z EU i v této „jižní výspě“ ostrovního království. O diplomatickou válku nestojí ani jedna ze stran. V sázce je nejen vzájemný obchod a investice, ale v krajním případě i osud více než 240 tisíc Britů, již žijí ve Španělsku, a bezmála 130 tisíc Španělů v Británii.
