Lidé s kanystry stále chodí. Voda ve většině ze dvou set studánek v Brně a okolí ale na přímé pití rozhodně vhodná není.
BRNO Pokud chcete vyzkoušet chuť vody ze studánky, je zima nejlepším obdobím. Odborníci ale zdůrazňují: ani tak ji pít bez převaření nedoporučujeme.
Se sněhem se přesto studánky v Brně i jeho okolí stávají znovu téměř poutním místem. „V zimě je v nich voda nejlepší. Má stabilní průtok, protože nejsou velké srážky,“ přibližuje chemik Rudolf Pecháček, který se právě studánkám věnuje. Většina z bezmála dvou set studánek v okolí moravské metropole však podle něj dává závadnou vodu, která nesplňuje některou z podmínek pro přímou konzumaci. Sám ji bere „na naředění dusičnanů z vodovodu“ - vždy ji však převaří.
Var zničí bakterie, které nemají v pitné vodě co dělat, přesto se tam mohou objevit ze znečištěného okolí. U některých studánek v Brně a v jeho blízkosti už ochránci přírody z Ekologického institutu Veronica instalovali informační tabule s údaji o rozboru vody. „Vždycky je lepší ji převařit, za mikrobiální znečištění odpovídat nemůžeme,“ říká ekolog Mojmír Vlašín.
Ekologové nemohou ovlivnit ani chemické složení vody, maximálně upozornit úřady na zdroje znečištění v okolí.
U studánek ale nelze aplikovat to, co dělají brněnské vodárny u vody pro vodovod - ty ji kontrolují nepřetržitě. Zásobují moravskou metropoli vodou z Vírské přehrady a podzemních studní v Březové, vhodným mícháním snižují obsah dusičnanů a musí dodržet normou stanovené složení vody.
Sůl ze silnic se dostane až do podzemní vody Kvalita vody ve studánkách podle odborníků spíše klesá. Důvodem je globální oteplování a eroze lesní půdy, kterou zhoršují intenzivní srážky. Mimo to jsou na vině i civilizační faktory jako například hustý silniční provoz. „Sůl ze sypání silnic se kumuluje do podzemní vody,“ vysvětlil Pecháček. Proto ostatně alespoň v bezprostředním okolí oficiálních zdrojů vody platí zákaz solení silnic.
Zájem lidí o „živou vodu“ ze studánek přesto neklesá ani v době balených vod. „Do lesa s kanystrem chodí, vídám je velice často,“ potvrdil chemik. Oblíbeným cílem jsou studánky i proto, že si lidé zvykli starat se o ně. Je to pro ně symbolický cíl vycházek a výletů, v zimě se navíc v okolí nezamrzajících zdrojů vody často objevuje zvěř.
Někteří lidé se zapojili do národního registru studánek www.estudanky. cz, kde si lze vybrat některé z více než čtyř tisíc vybraných pramenišť a vzít nad ním patronát, starat se o jeho úpravy a čištění.
Tyto dobrovolné pomocníky znají i ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, na jehož území severně od Brna lze napočítat téměř dvě desítky významnějších studánek. „Na jaře je chodí různé firmy čistit, trvalou patronaci ale nemáme,“ sdělil zástupce ředitele Pavel Mauer.
Sám lesní podnik investuje do údržby studánek ročně okolo půl milionu korun. Některé lesníci zkonstruovali tak, aby voda vytékala nejprve do mušle, u které mohou usednout ptáci. Poté voda steče do mělké nádržky, z níž pije srnčí zvěř. Tento důmyslný nápad na úpravu okolí studánky měl budovatel Lesnického Slavína, profesor lesní těžby a technologie Josef Opletal.
***
VODNÍ ZAJÍMAVOST Studánka funguje. V létě a z vodovodu * Studánka, kterou lidé považovali za zdroj zázračné zdravotní vody, nyní funguje díky vodovodu. Řeč je o zřejmě jediné pravé studánce v centru Brna: Prameni zdraví ve zrekonstruovaném parku Studánka pod Petrovem. * Brňané v ní znovu mohli ochutnat vodu od září, nyní je zazimovaná a otevře se znovu na jaře. * Původní Pramen zdraví dával podle historiků ročně „nejméně 150 tisíc věder“ vody. Když však koncem předminulého století řádila na Starém Brně epidemie břišního tyfu, zjistilo se, že nákaza pochází právě z pramene. Z vodojemu pod Petrovem do ní unikala voda, kterou znečišťovaly okolní žumpy. * Studánka, jejíž jméno zní v latině Fons Salutis, se nachází v pavilonku z roku 1813. Proud vody se nyní spouští trikem. „V podlaze je dlaždice s piktogramem, na kterou se musí šlápnout,“ popsal Jozef Kasala z Veřejné zeleně města Brna.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
