V souvislosti s příkrými zvraty povětrnosti, jež zasáhly střední Evropu, jsme se v některých denících dočetli, že „prý se podnebí mění, až to zaráží“. Dodejme, že podnebí nikoliv, ale počasí, to jistě ano.
Ještě ve čtvrtek 8. října byla zaznamenána příjemná denní maxima teplot (nad 24 °C), jež připomínala léto. Hned v pátek se ale dostavil příznačný podzim - sychravý, větrný, mnohde provázený deštěm. A již ve středu 14. října jsme se stali svědky vpádu nefalšované zimy. Na hřebenech Jeseníků a Beskyd napadl za pouhé tři dny téměř metr sněhu. Kalamita postihla sever a severovýchod republiky i notný díl Českomoravské vrchoviny. Těžký vlhký sníh lámal větve a vyvracel stromy, které trhaly dráty elektrického vedení, přerušovaly dopravu na silnicích i železnicích. Šedesát tisíc domácností se octlo bez elektřiny. Symbolem „bílého hororu těchto dnů“ se stal Jablonec nad Nisou: s přerušením dodávky elektřiny, tepla a teplé vody pro patnáct set domácností, s bariérami sněhu v ulicích, padajícími stromy a všeobecným ochromením dopravy.
Je to vůbec říjen? Jistěže ano.
Klimatická tvář října První část října povětrnostně náleží ještě do babího léta. Naši předkové jeho říjnovou část nazývali podle svátku sv. Terezie, na rozdíl třeba od Francie, kde nese název léto sv. Denise (sv. Denis - 9. 10.), či Švédska, kde je označováno létem sv. Brigity (sv. Brigita - 8. 10.).
Podle teplotních měření naší nejstarší meteorologické observatoře v pražském Klementinu se ještě v prvé dekádě října průměrné denní teploty pohybují od 12,3 °C do 10,5 °C. Průměrný denní pokles teplot však činí už 0,18 °C. Je proto zcela příznačné, že v průběhu tohoto měsíce ráz počasí nabývá stále více na podzimním charakteru. Naši rolníci tento fakt - pro ně velmi významný - postihli výstižnou sentencí: říjen k zimě hlavu kloní.
Kromě poklesu říjnových teplot dochází dále ke zvětšování oblačnosti, prodlužuje se trvání ranních a večerních mlh a je častější i výskyt mrazů a mrazíků.
I v nejteplejších oblastech našeho státu, přibližně v polohách do 350 metrů nad mořem, končí v průběhu první říjnové dekády tzv. hlavní vegetační období (= časový úsek roku vymezený průměrnou denní teplotou 10 °C a vyšší) a v polohách nad 250 metrů nad mořem končí se závěrem října i tzv. velké vegetační období (= období s průměrnými denními teplotami 5 °C a více). Říjen je tedy měsícem ekologicky velice výrazných povětrnostních změn a vegetačních předělů.
Již z výše uvedeného vyplývá, že po odeznění babího léta dochází k pravidelnému, poměrně citelnému poklesu říjnových teplot. Slunečního záření do našich zeměpisných šířek dopadá stále méně, proto průměrné denní teploty zákonitě klesají. A je-li tento přirozený trend navíc umocněn vpádem studeného vzduchu ze severu, dějí se -z časového zorného úhlu paměti člověka - věci dosti neobvyklé.
Letos bylo proudění velmi studeného vzduchu ze severu značně zesíleno „nasávacím efektem“, ke kterému čas od času dochází mezi tlakovou výší a tlakovou níží. Tak se předčasný „vpád zimy“ stal záležitostí nejen Česka, Polska a Slovenska, ale i Rakouska, Slovinska a částí Balkánu.
Domnívám se však, že tento jev není nutno dávat do předmětné souvislosti s nepopiratelně probíhajícími globálními klimatickými změnami. Že tyto povětrnostní situace nepředstavují ve středoevropských podmínkách nic mimořádného, o tom svědčí už staré klimatohistorické záznamy.
***
Kroniky osvěžují paměť Říjnové mrazy ve starých záznamech
Léta Páně 1468 bylo velmi chladné léto a mokré. Potom na den sv. Františka (= 4. 10.) spadl náramně veliký sníh, který mnoho štěpí polámal.
Daniel Adam z Veleslavína Víno, které pozůstalo, když k vyzrání přijít mělo, ve čtvrtek před sv. Divišem (= 8. 10.) roku 1587 od tuhých mrazův nejen v Čechách, ale také na Moravě, v Rakousích i jinde ke zkáze přišlo.
Jan František Beckovský 13. října 1597 velký mráz na vinice přišel, takže na některých předních vinicích, zvláště kde v dolíku změklý víno nebylo, všecko pomrzlo.
Pavel Mikšovic: Kronika Lounská Roku 1705 víno 6. října zmrzlo nejsouc ještě měkké, bylo kyselé k pití.
vinařské záznamy z Čejkovic Roku 1788 napadlo 18. října množství sněhu.
Jan Nepomuk Rulík Při počátku měsíce října roku 1799 začaly se studené, mrazivé, kalné, deštivé, velmi nepohodlné časy.
Zimy z rána byly, že čepice a rukavice byly třeba, a velmi mezi tím plíště s větry studenými trvaly ve dne v noci. Dobytek na pastvinách se zimou třásl a málo dojil. 12. října byl ráno tuhý mráz a zima.
František Jan Vavák 15., 16. a 19. října roku 1808 byly ráno šedé mrazy a 20. října prvně sněžilo s deštěm. Mrazy zastavily růst a přibývání na dobrotě vína... Roku 1828 18. října spadl v noci v Praze první sníh.
V roce 1835 19. října padal v Praze v noci sníh a ráno déšť se sněhem. pozorování z Klementina
O autorovi| ZDENĚK VAŠKŮ, zabývá se klimatem a půdoznalstvím
