Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Život na Marsu? Dovezte ho tam!

Česko

40 let od přistání na Měsíci – Účastníci misí Apollo vzpomínají a horují pro další vesmírné výpravy

Naším dalším cílem musí být rudá planeta, vyzývají astronauti, kteří se účastnili misí na Měsíc.

WASHINGTON/PRAHA Američané se chtějí vrátit do roku 2020 na Měsíc, ekonomická krize ale může vzkříšení jejich vesmírných ambicí přibrzdit – včetně následného vyslání lidské posádky na planetu Mars. To se ale nezamlouvá astronautům, jejichž noha již na Měsíci stanula.

„Na Marsu je možná život, a pokud tam je, tak jsem si sakra jistý, že bychom tam měli letět a podívat se na to,“ prohlásil včera, přesně 40 let po prvním přistání na Měsíci, jeden z členů expedice Apollo 11 Edwin „Buzz“ Aldrin. A na tiskové konferenci konané v sídle NASA s nadsázkou dodal: „A když život na Marsu nenajdeme, tak tam od té doby bude, protože ho tam dovezeme – ať už ve formě bakterií, či odpadních sáčků s močí.“

Právě vytoužená expedice k rudé planetě byla v souvislosti se 40. výročím prvních lidských krůčků na Měsíci hojně skloňována. Zatím posledním astronautem, který se po měsíčním povrchu prošel, byl v roce 1972 Eugene Cernan. Ten sice včera podpořil plány vrátit se na Měsíc, podle něj to však má být pouze přestupní stanice právě k misi na Mars.

Jenže plány vyslat člověka k rudé planetě narážejí na finanční těžkosti. Jak připomněla AFP, původní doslova astronomický odhad hovořící o 150 miliardách dolarů se již nyní začíná ukazovat jako podhodnocený. Například vývoj nové nosné rakety Ares se z 26 miliard dolarů odhadovaných v roce 2006 již loni vyšplhal na 44 miliard. Pomoci by podle vysloužilých veteránů ale mohlo, pokud by vesmírné projekty získaly větší podporu veřejnosti.

Dobytí Marsu bylo ostatně cílem i astronautů létajících na Měsíc. „Někdy si říkám, že jsem letěl na špatné místo. Mým dětským snem byl Mars a zůstává jím i dnes,“ citovala BBC Michaela Collinse, který kroužil kolem Měsíce, zatímco se Aldrin s Neilem Armstrongem procházeli po jeho povrchu.

Se svými touhami měli včera možnost astronauti seznámit i amerického prezidenta Baracka Obamu, se kterým se sešli. „Země stále čerpá inspiraci z toho, co jste udělali,“ složil poklonu posádce Apolla 11 Obama. „Jsme vám za to vděčni,“ dodal. Zda jejich přání týkající se budoucích letů do vesmíru vyslyšel, nebylo známo. Výsledky přehodnocení vesmírných programů, které nařídil právě Obama, by nicméně měly být zveřejněny na konci srpna.

Dřívější závody v dobývání vesmíru byly i produktem soupeření velmocí v době studené války. Ani nyní ale neztratily politický náboj. K Měsíci se chtějí vydat Číňané, vyslání lidské posádky k Marsu nacvičují Rusové. A k tomu je třeba připočíst ambice i dalších nastupujících velmocí, zvláště Indie.

Politické pozadí výprav do kosmu ostatně při nynějším výročí připomínali i účastníci dřívějších letů včetně Neila Armstronga, jehož noha na hornatém měsíčním povrchu spočinula jako vůbec první. „Bylo to rozhodující mírové soutěžení: USA versus SSSR,“ řekl při nedělní debatě a dodal: „Netvrdím, že odvrátilo pozornost od války či jí snad zabránilo. Ale určité odvedení pozornosti to bylo.“

***

„Na Marsu je možná život, a pokud tam je, tak jsem si sakra jistý, že bychom tam měli letět a podívat se na to,“ říká „Buzz“ Aldrin

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!