Na první pohled vše skončilo harmonicky. Ministři dotčených zemí se zásahy souhlasili. Maďarsko jako země s menším schodkem přitom jako vůbec první přijde o peníze z eurofondů, byť se výkon rozhodnutí odkládá na červen a čistě teoreticky ho lze ještě zvrátit. Španělsku, zemi se schodkem podstatně vyšším, nikdo nic odebírat nebude, naopak se mu zvýší pardonovaná výše deficitu, byť méně, než žádalo.
Vysvětlením dvojího metru je prý „ochota spolupracovat“ – v Madridu podstatně vyšší než v Budapešti. Jak se měkké měřítko ochoty ke spolupráci vejde do exaktních pravidel rozpočtové disciplíny?
Premiér Petr Nečas se sice proti dvojímu sankčnímu metru ozval, Miroslavu Kalouskovi ale nakonec nezbylo nic jiného než pro něj hlasovat, když to svému ministrovi doporučil i Viktor Orbán. Maďarům bohužel dochází, že když jim Evropská unie dává záchranné úvěry, nezbývá než dokazovat ochotu spolupracovat.
Ať už je to přistoupení ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, nebo dobrovolný souhlas s odebráním eurofondů.
Španělé se sice původně rozhodli Bruselem povolený schodek na 4,4 procenta HDP ignorovat a navrhli si vlastních 5,8 procenta. Když ale viděli, jak by mohli dopadnout, s vděkem kývli na kompromis 5,3 procenta, přestože to pro zemi v těžké recesi znamená další škrty, které jí k oživení ani snížení nezaměstnanosti v ničem nepomůžou.
