Pro pořádek připomeňme, že tamní vládnoucí socialisté musí velmi rychle lidem sáhnout na dávky, platy a důchody. Ničím jiným už nepřesvědčí investory, že umí dát veřejné finance.
Předseda ČSSD ale zjevně dává před Madridem přednost Aténám. Inspiruje ho jiný kolega ze spolku evropských socialistů, George Papandreu. Jeho recept na odvrácení akutního státního bankrotu je vcelku vyváženou kombinací popírání reality, zástupných řešení a glos z rubriky výrok týdne.
Na čtvrteční večeři na summitu v Bruselu šestadvacítka kolegů s napětím očekávala úsporné plány, které by investorům vrátily ochotu zadluženému Řecku ještě něco půjčit. Obzvlášť ve střehu byla německá kancléřka, jíž vážně hrozí, že z daní svých voličů bude řecké dluhy platit.
Dluhopisy nejsou charita
Papandreu nabídl před předkrmem emotivní přiznání, že vládne zemi skrz na skrz prorostlé korupcí. Dluhy prý dokáže snížit jen tím, že s ní konečně zatočí.
Kdo si dovolí s tak trefným popisem soudobého Řecka polemizovat? Řečtí věřitelé (nejvíc dluhopisů vlastní britští, irští a francouzští bankéři) si jistě rádi počkají přinejmenším pár desetiletí než Papandreova snaha přinese výsledky. Premiér je zjevně přesvědčen, že obchod se státními dluhopisy je něco jako charita.
Platy nesnižujem
Bohužel ani náhodou není. Soudní politici se věřitelů bojí výrazně víc než voličů. Jim musí opravdu skládat účty. Jen oni je donutí šetřit.
Politika slibujícího rychlé výsledky bojem s korupcí jim jejich počítačový program automaticky zařadí do skupiny lhář-pohádkář-nepůjčovat. Korupce je letitou součástí řecké identity. I ty nejlepší promyšlené protikorupční balíčky přinesou efekt nejdřív za desetiletí, až se změní celý étos společnosti. Až nebude jediným prosperujícím byznysem v zemi stahování desátků ze státních zakázek a evropských dotací.
Premiér Papandreu pak ještě varoval, ať nikdo nepočítá se snižováním platů a důchodů (to jediné věřitelé od předlužených zemí skutečně žádají). "To je příliš snadné brát lidem peníze. My uděláme radikální dlouhodobé změny a dáme tak veřejné finance do pořádku."
Zaplatí vše Merkelová?
Z čeho bude do té doby ty platy a důchody financovat, už neřeší. Asi napevno počítá, že řecký šek zaplatí Merkelová. Pak se ještě svěřil s obavami ze ztráty suverenity a s překvapením pohlédl, jak řecká burza spadla o dalších pár procent a úroky z dluhopisů ještě rychleji stouply.
Pár dní poté, co Jiří Paroubek se svou novou hlasovací koalicí posunul zemi trochu blíž Řecku, přichází s vlastními rozpočtovými plány. Žádných úspor v platech a sociálních dávkách netřeba. Co víc, bude i na třinácté důchody. Desítky miliard do pár dní ušetří nový styl zadávání veřejných zakázek.
Z mentality desátků se budeme probírat roky
"Je třeba jednat," vyzývá Jana Fischera. Tudy se prý vyhazují desítky miliard. Vyhazují. Paroubkovi straníci v regionech (stejně jako kmotři a velrybáři ODS) to moc dobře ví. Ještě lépe ví, že s tím nejsou schopni a hlavně ochotni nic dělat. A i kdyby byli, z mentality desátků, výletů soukromými letadly vlivných manažerů a igelitek plných pětitisícovek se budeme probírat roky.
Paroubek sází na jistotu. Zvolání o rychlém útoku na korupčníky, platy manažerů polostátních a šetření na ministerstvech zaručeně nadchnou jednodušší voliče a vyděsí věřitele.
Papandreu se alespoň může vymlouvat na strach z rozvášněné řecké ulice, proslulé divokými demonstracemi.
