Dvaatřicetiletá režisérka Claudia Llosová je neteří spisovatele Maria Vargase Llosy, který ve zmíněném období kandidoval na prezidenta. Do Jižní Ameriky Zlatý medvěd putoval i loni, kdy jej získal brazilský film Tropa de Elite (Elitní jednotka).
Rovnováha mezi politikou a poezií Hlavní soutěž Berlinale letos neměla jednoznačného favorita, verdikty kritiků k jednotlivým filmům někdy pokrývaly celou škálu hodnocení. Sedmičlenná porota, vedená herečkou Tildou Swintonovou, o snímcích řekla, že „se zaměřují na hledání dalších způsobů, jak vykládat a pochopit důležitá témata současnosti“. Nakonec se rozhodla udělit ceny těm, které „dosahují rovnováhy mezi politickou výpovědí a poetickou formou“.
Čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo získal už ve středu skladatel filmové hudby Maurice Jarre. Proslavil se kompozicemi pro epické podívané Davida Leana Lawrence z Arábie, Doktor Živago a Cesta do Indie.
Zvláštní ceny porota udělila hned dvě. Jednu získal německý film Alle Anderen (Všichni ostatní, režie Maren Adeová), intimní studie jednoho partnerského vztahu. Hlavní ženskou roli v něm ztvárnila Birgit Minichmayrová, která si za svůj výkon z Berlinale odvezla Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku. Druhá zvláštní cena patří jihoamericko-evropské koprodukci Gigante (Gigant). Režisér Adrián Biniez v něm sleduje tichou posedlost nenápadného uruguayského třicátníka svou kolegyní. Jednomyslně se porota rozhodla rozdvojit i ceny Alfreda Bauera, pojmenované po zakladateli Berlinale. Získali je debutující Biniez a uznávaný klasik Andrzej Wajda, jehož Tatarak (Tatarská tráva) do příběhu ženy truchlící po mrtvém milenci promítá skutečný osud její představitelky, herečky Krystyny Jandové.
Trofej za nejlepší režii vybojoval íránský filmař Asghar Farhadí za film Darbareye Elly (O Elly). Jeho pohled na íránskou střední třídu se točí kolem čerstvě rozvedeného Ahmada, jenž si po návratu z Německa do Íránu chce najít novou ženu. Na výletě s přáteli se seznámí s titulní hrdinkou, ta však druhý den záhadně zmizí.
Nejlepším hercem byl vyhlášen Sotigui Kouyate. V dramatu Rachida Bouchareba London River (Londýnská řeka) hraje jednoho z dvou etnicky nesourodých rodičů, kteří se seznámí poté, co při teroristických útocích v Londýně roku 2005 přijdou o své děti. Tématu ztráty rodinných příslušníků se v americkém filmu The Messenger (Posel) věnují i čerství držitelé Stříbrného medvěda za nejlepší scénář: Oren Moverman a Alessandro Camon napsali příběh o veteránovi války v Iráku, jehož nová práce spočívá v informování pozůstalých o tom, že jejich příbuzný padl v boji.
Filmy, k nimž přijely delegace s hvězdami nejvyšší svítivosti, jako jsou Michelle Pfeifferová, Demi Mooreová či Renée Zellwegerová, vyšly naprázdno, stejně jako díla zavedených režisérů Francoise Ozona, Lukase Moodyssona a Stephena Frearse.
Český snímek odjíždí bez trofeje V kategorii filmů pro mládež Generation Kplus udělily dětská i dospělá porota Skleněného medvěda kanadské tragikomedii C’est pas moi, je le jure! (To jsem nebyl já, přísahám!). Český zástupce, snímek Kdopak by se vlka bál?, v soutěži neuspěl. „Vítězný film je moc pěkný, nemáme se zač stydět, odcházíme z boje se ctí,“ říká jeho režisérka Maria Procházková.
59. Berlinale nabídlo 383 filmů na 1238 projekcích. Na festival přijelo na dvacet tisíc akreditovaných návštěvníků a prodalo se 270 000 vstupenek, což je dosavadní rekord festivalu.
