Psal se rok 2012 a bývalá ruská baletka Vera Serovová se zrovna chystala rekonstruovat rodinné venkovské sídlo severozápadně od Moskvy. Najatí dělníci už začali bourat jednu ze zdí garáže, když tehdy narazili na nečekaný objev: několik kufrů.
Všem tou dobou hlavou pravděpodobně prolétla jediná myšlenka. Že jsou plné peněz nebo zlata a šperků. Dača totiž kdysi mívala vskutku prominentního majitele – Ivana Serova, někdejšího šéfa sovětské tajné služby KGB mezi roky 1954 až 1958 a poté také vojenské rozvědky GRU. Klíčovou postavu takových událostí, jako bylo sovětské potlačení maďarského povstání v roce 1956 nebo karibská krize o šest let později.
Jenže kufry schované ve zdi Serovovy dači ukrývaly ve skutečnosti jen papíry – jeho osobní poznámky, jež tam pravděpodobně ukryl kolem roku 1971, když upadl v nemilost tehdejšího vedení.
Nové světlo
Byť zápisky neobsahují žádné zmínky o nejtemnějších kapitolách jeho působení ve vedení sovětských úřadů, vrhají nové světlo na osud švédského diplomata a hrdinného zachránce tisíců maďarských Židů Raoula Wallenberga. Se svými spolupracovníky za několik málo měsíců na sklonku druhé světové války zachránil mezi 20 až 100 tisíci Židy.
Stalin chystal invazi do Jugoslávie, stojí v odtajněných materiálech NSA |
Od svého příjezdu do Budapešti v červenci 1944 jim rozdal tisíce ochranných pasů skandinávského království a nechal je také ukrývat v domech vydávaných za diplomatickou půdu. Další desítky tisíc lidí pak unikly smrti, když výhrůžkami stíháním pro válečné zločiny přesvědčil velitele wehrmachtu v Maďarsku, aby si rozmyslel vyhlazení budapešťského ghetta v lednu 1945.
Nedlouho poté však Wallenberg zmizel beze stopy v maďarské metropoli, o niž tou dobou sváděla Rudá armáda krvavé boje. Naposledy byl spatřen 17 .ledna 1945 krátce po návštěvě sovětského vojenského velitelství. Od samého počátku padalo podezření z únosu právě na Sověty. Ti zprvu tvrdili, že nemají s Wallenbergovým zmizením nic společného a že byl zřejmě zabit gestapem nebo Maďary. Po letech však nakonec Moskva přišla s verzí, že zemřel na infarkt v „ochranné vazbě“ v jejich vězeňském táboře. Ještě v 80. letech se ale objevovaly zkazky, že byl Wallenberg viděn v některém z lágrů.
Objevené osobní Serovovy poznámky, které nyní vyšly v Rusku v knižní podobě pod názvem Zápisky z kufru: Tajné deníky prvního předsedy KGB, nalezené 25 let po jeho smrti, nabízí ještě jiné vysvětlení. A to, že byl mladý švédský diplomat popraven na přímý Stalinův rozkaz.
KGB chief Ivan Serov: Raoul Wallenberg was executed at Stalin's orders. https://t.co/AvL6E322e0
— CJHS (@cjhsla) 9. srpna 2016
V éře oteplení sovětsko-švédských vztahů po Stalinově smrti pověřil jeho nástupce Nikita Chruščov Serova, aby zjistil, co se s Wallenbergem skutečně stalo. Kreml tehdy zřejmě doufal, že osvětlení jeho osudu může posílit vazby se skandinávskou zemí či pomoci uskutečnit výměnu zajatých špionů.
Rodina pochybuje
Jednoznačný důkaz však Serov Švédům nabídnout nemohl a případ uzavřel s tím, že byl Wallenberg popraven. V jeho zápiscích se objevuje pouze zmínka, že viděl dokument o kremaci. „Nemám pochyb o tom, že Wallenberg byl zlikvidován v roce 1947,“ zapsal si Serov.
Wallenbergova rodina – dodnes ve Švédsku mimořádně vlivná a bohatá – však vyjádřila nad takovými závěry pochyby s tím, že Serovovy poznámky obsahují množství faktických chyb, ubírajících jim na věrohodnosti. Otázkou také je, proč by měl Stalin na Wallenbergově likvidaci zájem. Jako vysvětlení se nabízí snad jen to, že ho Moskva mohla podezírat, že byl cizím špionem. A dost možná ne neprávem. V 90. letech odtajněné dokumenty americké CIA naznačují, že možná skutečně sbíral informace pro předchůdce této zpravodajské služby.
